Ve vykopávkách v olomoucké Denisově ulici našli archeologové mimo jiné zdobenou...

Ve vykopávkách v olomoucké Denisově ulici našli archeologové mimo jiné zdobenou keramickou rukojeť od pánve "trojnožky". | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Archeologové našli v olomoucké proluce minci z 10. století i poutní odznak

  • 0
Více než tisíc let stará mince či keramika. I takové objevy už mají na kontě olomoučtí archeologové, kteří čtyři měsíce pracují ve známé proluce v Denisově ulici. Při vykopávkách se badatelé dostali až do vrstev, které pamatují 10. a 11. století. Skrývaly prozatím nejcennější nálezy.

„Kromě keramiky z tohoto období jsme našli i kolínský denár Oty III. z doby královské vlády před císařskou korunovací roku 996,“ popisuje archeolog a vedoucí výzkumu Richard Zatloukal z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu.

Výzkum 950 metrů čtverečních v samotném centru Olomouce má jeho tým naplánovaný až do letošního prosince a mezi unikátními nálezy z Denisovy ulice je mimo jiné například lehce tajemný poutní odznak ze 14. století.

„Dosud jsme neurčili jeho původ,“ doplňuje Zatloukal.

Archeologové v podzemí proluky narazili také na skalní masiv, paradoxně jim však usnadňuje práci. Je tu díky němu vysoká vlhkost, která pomáhá k zachování věcí z organických látek.

„Proto se nám daří nalézat velké množství dřevěných předmětů a jejich fragmentů, případně odřezky kůží,“ vysvětluje archeolog.

Do běžně nepřístupné proluky budou moci lidé nahlédnout

Soupis objevů však velmi pravděpodobně není u konce. Badatelé totiž v centru města narazili i na prakticky neporušené vrstvy ze 14. století.

Nálezy z olomoucké proluky

Místa, kde nyní archeologové kopou, odděluje od běžných Olomoučanů plot. Již v září se však za něj budou moci podívat při Dnech evropského dědictví.

„Muzeum umění Olomouc zpřístupní proluku o víkendu 12. a 13. září. Uskuteční se zde dvě komentované prohlídky, povede je vedoucí odboru archeologie olomouckého Národního památkového ústavu Pavel Šlézar,“ prozrazuje tiskový mluvčí muzea Petr Bielesz.

Archeologové se v místě pustili do práce kvůli plánům sousedního muzea, které chce v proluce, která vznikla v roce 1969 zbořením pěti historických měšťanských domů, vybudovat další výstavní prostory.

„Archeologický výzkum je nutným předpokladem pro podání žádosti o dotaci na dostavbu Muzea umění,“ vysvětlil Bielesz.