Hlavním viníkem špatného ovzduší je v Olomouci a především Přerově doprava. Nejhorší jsou zácpy a pomalu popojíždějící kolony. Ilustrační foto

Hlavním viníkem špatného ovzduší je v Olomouci a především Přerově doprava. Nejhorší jsou zácpy a pomalu popojíždějící kolony. Ilustrační foto | foto: Jiří Meixner, iDNES.cz

Nejhorší vzduch má v kraji Přerov a Olomouc. Mohou za to auta

  • 0
Souhrn meteorologických měření hovoří jasně - Přerov roční limity znečištění ovzduší překročil, Olomouc se k nim přiblížila. Co lidé v Olomouckém kraji vlastně dýchají a co jim kvůli tomu hrozí?

Jeden nádech a můžeme začít počítat: uhlovodíky, oxidy dusíku a především neviditelné prachové částice, pomocí nichž se nečistoty ze vzduchu do lidského těla lépe dostanou. To je krátký součet škodlivin, které jsme vloni dýchali.

Nejhůř jsou na tom lidé v Přerově a Olomouci. Přerov podle přístrojů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) jako jediný v kraji překročil limity znečistěného ovzduší i v celkových ročních průměrných hodnotách, Olomouc se k takovému výsledku přiblížila.

Nečistoty ve vzduchu mají v Přerově silného spojence, který jim pomáhá při cestě do lidského organismu. Zhruba dvě miliontiny metru velké částice, jichž je v tamním ovzduší více, než povolují limity.

"Lidé si tyto částice často pletou s obyčejným prachem. Ovšem jeho zrnka jsou viditelná a člověk je může při vdechnutí snadno vykašlat. Tady se však bavíme spíše o aerosolu, který díky své velikosti může proniknout až do krve. A s ním i chemické látky, jež se na něj často vážou," popisuje Jana Ostatnická, vedoucí Informačního systému kvality ovzduší na ČHMÚ.

Za přerovský špatný vzduch mohou auta

Její výklad doplňuje Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu. "Kvůli své velikosti jsou právě tyto částice považovány za nejnebezpečnější." Oba se pak shodnou, že jejich hlavním zdrojem je automobilová doprava.

Společnou řeč nalézá dvojice odborníků také při otázce, které látky se na tyto nebezpečné částečky aerosolu vážou. "Jde především o polycyklické aromatické uhlovodíky," uvádí Kotlík.

Právě ty jsou druhým ukazatelem, jehož limit vzduch v Přerově nedodržel. Při otázce na možná zdravotní rizika Kotlík odkazuje na odbornou zprávu svého úřadu. Jeho kolegové tady ve spojitosti s aerosolem přenášenými uhlovodíky zmiňují zejména jejich výrazný rakovinotvorný potenciál. Intenzita ovšem závisí na konkrétním místě, nejvíce jsou však ohroženi lidé bydlící v průmyslových oblastech.

A co na data z ČHMÚ o překročených limitech říkají v samotném Přerově? Jan Zola z odboru životního prostředí na tamní radnici se nad nimi nijak nepozastavuje.

"Hlavním viníkem je u nás jednoznačně automobilová doprava. Místní průmyslové podniky svoje limity postupně snižují, ovšem pokud se nezbavíme kolon aut, těžko se dočkáme nějaké výraznější změny." Stavby dálničního obchvatu či průtahu městem, které by ji mohly přinést, však kvůli nedostatku financí v tuto chvíli stojí.

Olomoucký problém se jmenuje Velkomoravská

Na soupis hydrometeorologů se vedle Přerova díky hodnotám oxidu dusičitého dostala také Olomouc. K hranici limitu se zde přiblížila auty velice využívaná ulice Velkomoravská.

I když ji nepřekročila, považuje vedoucí odboru životního prostředí na olomouckém magistrátu Petr Loyka celkově oxidy dusíku za poměrně vážný problém. "Působí na dýchací orgány, při vyšších koncentracích mohou zhoršit přenos kyslíku z plic do krve."

Za jednoznačného viníka Loyka na Velkomoravské označuje automobily. Vidí nějaké řešení? "V této situaci pro komunikace typu Velkomoravská žádné smysluplné řešení neexistuje," konstatuje Loyka, jenž při hodnocení kvality ovzduší vidí problém také v návratu lidí k tuhým palivům. K těm je podle něj tlačí vysoké ceny elektřiny a plynu.