Vedle dominantní modré "kostky" chirurgického monobloku se tak má v areálu olomoucké fakultní nemocnice během několika let objevit další velká moderní stavba. Paradoxně se jejím jádrem stane nejstarší objekt v areálu, který stavaři dokončili už v roce 1896.
Díky propojení se sousedním chirurgickým komplexem by měli pacienti nově získat možnost absolvovat nejrůznější odběry, rentgeny či další vyšetření i operace, aniž by museli opustit budovu. Soustředění mnoha pracovišť pod jednu střechu má také usnadnit práci zdravotníkům.
"Ten projekt je dobrý a má svou logiku i návaznost," uvedl ředitel nemocnice Radomír Maráček. K tomu, aby "František Josef" změnil svou tvář a spolu s chirurgickým monoblokem vytvořil "srdce" nemocnice, bude potřeba 1,7 miliardy korun a proměna má trvat přibližně 3 roky.
Budova Františka Josefa nyní a v nové podobě. Původní vzhled doplní moderní prvky a napojení na chirurgii, do budovy se navíc sestěhují některé kliniky a oddělení odjinud.
Do hotové budovy, v níž se má architektonicky prolnout stará část s moderní dostavbou napojenou na její zadní průčelí, se má přestěhovat sedm samostatných klinik i další provozy. V objektu mají mít nemocní k dispozici přes tři stovky lůžek a o příchozí by pečovalo na šest stovek zdravotníků i nezdravotnického personálu.
"V centralizované části by pacienti měli u sebe dostupné technologie, operační sály, intenzivní péči. Kvalita i komfort zdravotnických služeb by se posunuly velmi nahoru," dodal Maráček.
Do objektu se přesune nejméně osm klinik a oddělení
Z nejrůznějších objektů se mají do znovuzrozeného "Františka Josefa" mimo jiné přesunout klinika ústní a obličejové chirurgie, novorozenecké oddělení, porodnickogynekologická, neurologická, neurochirurgická i ortopedická klinika, dialyzační středisko či krevní banka.
"Nemocniční areál je rozlehlý a jednotlivé kliniky v něm byly během více než stoleté historie budovány jako samostatné pavilony," popsal Maráček. Velký prostor tak sice nabízí volné parkové plochy, ale provoz klinik sídlících v zastarávajících samostatných budovách se prodražuje. "Z provozněekonomického pohledu je tak efektivnější soustředit je takzvaně pod jednu střechu."
Začlenění více než sto deset let starého objektu do moderně pojatého celku nebylo podle olomouckého architekta Miroslava Pospíšila snadné. "Franz Josef je vzhledem ke svému stáří jakousi ikonou areálu," míní Pospíšil.
Budova Františka Josefa se promění v supermoderní srdce fakultní nemocnice.
Jenže stavby ve zdravotnictví jsou specifické. Při úpravách je třeba přemýšlet nad tím, jak do nich dostat spoustu přístrojů či technologií a současně umožnit plynulou práci zdravotníkům i příjemný pobyt pacientům. Právě s ohledem na technické a technologické podmínky podle Pospíšila v oblasti zdravotnictví vzniká kvalitní architektura spíš výjimečně.
"Ale lze to skloubit a při zachování všech podmínek vytvořit architektonicky zajímavé dílo. Byť jde o velmi těžký úkol," míní Pospíšil. Právě možnosti, jak do prostor včlenit na supermoderní techniku náročná oddělení, budou hrát hlavní roli při rozmisťování jednotlivých pracovišť.
Jednotky intenzivní péče, operační sály, laboratoře nebo porodní boxy by fungovaly v nově přistavěném komplexu. Méně náročné provozy, jako jsou ambulance nebo lůžková oddělení, by pak lidé našli ve zrekonstruovaných původních prostorách. Celý objekt zůstane třípatrový a v jeden celek jej spojí také plochá "přetékající" střecha.
Vše je připraveno, chybí však peníze
Na projekt již kromě architektonické studie existuje i stavební povolení. Co zatím chybí jsou peníze. Minimálně příští rok totiž ministerstvo zdravotnictví se zahájením stavby nepočítá.
"Stojíme totiž před velmi zredukovaným státním rozpočtem," uvedl při své návštěvě v Olomouci ministr zdravotnictví Leoš Heger.
Podle Maráčka by ale stačilo, kdyby přestavba začala v roce 2012, popřípadě 2013. Vzhledem k tomu, že by stavba měla vyrůstat zhruba dva a půl roku, stála by ročně asi 660 milionů.
"Což jsou samozřejmě obrovské peníze, ale z pohledu státního rozpočtu už to tak velká částka není. Navíc, když si vezmete, za kolik peněz se u nás postaví jeden kilometr dálnic," poznamenal Maráček.
I Heger věří, že přijdou lepší časy: "Jsem přesvědčený, že na konci příštího roku se už zase rozpočet vzpamatuje, stoupne i zaměstnanost a zvýší se tak výběr pojistného. Do zdravotnictví tím pádem zase budou přibývat peníze, které tam tekly v minulých letech."
Plánovanou rekonstrukcí a dostavbou nejstaršího objektu v areálu olomoucké fakultní nemocnice mají vzniknout moderní prostory pro sedm klinik a několik dalších pracovišť.
