Řidič nemusí hradit tržbu ukradenou ze zamčeného auta, změnil názor soud

  • 15
Okresní soud v Šumperku změnil svůj předchozí verdikt a rozhodl, že řidič Miloš Cveček nemusí zaměstnavateli zaplatit náhradu škody za ukradenou tržbu. Tu měl uschovanou v zamčeném voze. Muž původně spor se zaměstnavatelem prohrál, zastal se ho ale Nejvyšší soud.

Miloš Cveček začal před sedmi lety pracovat u výrobce bioproduktů - firmy Pro-Bio ze Starého Města - jako skladník a distributor zboží. Při jeho rozvozu musel přebírat od obchodníků hotovost.

V červnu 2009 vezl biopotraviny do jednoho z obchodních center v Brně. Zaparkoval na místě určeném pro zásobování, které monitoruje kamera, zboží vyložil a zamířil s ním k odběrateli. V zamčeném autě přitom nechal v tašce ukryté mezi předními sedadly tržbu ve výši přibližně 100 tisíc korun. Vůz v jeho nepřítomnosti násilně otevřel zloděj, který peníze našel a ukradl.

Podle zaměstnavatele způsobil Cveček svou nedbalostí škodu, za kterou odpovídá do 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku. Firma proto požadovala po řidiči přes 85 tisíc korun. Řidič odmítl částku uhradit s tím, že podle jeho názoru bylo riziko krádeže z auta menší, než riziko ztráty, pokud by hotovost nosil při vykládce zboží pořád u sebe.

Zaměstnanec není jasnovidec, zastal se řidiče Nejvyšší soud

V listopadu 2012 spor pravomocně prohrál. Podle šumperského i odvolacího Krajského soudu v Ostravě porušil povinnost počínat si tak, aby neohrozil majetek zaměstnavatele. Zastání se dočkal až u Nejvyššího soudu v Brně.

„Zaměstnanci není uložena povinnost předvídat každý v budoucnu možný vznik škody, a tím vznik škody zcela vyloučit,“ napsal v rozsudku předseda dovolacího senátu Zdeněk Novotný.

Zaměstnanec je podle Nejvyššího soudu obecně povinen zachovávat při plnění pracovních úkolů vždy takový stupeň pozornosti, který po něm lze vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat, a který zabrání škodám nebo aspoň omezí jejich riziko. Povinnost však neplatí absolutně a měřítkem nemůže být samotná skutečnost, že ke škodě i přes přijatá opatření došlo.

„Žalovanému jistě lze vytýkat, že jím zvolené opatření nebylo zvoleno vhodně, protože nezabránilo odcizení inkasovaných finančních prostředků. Obdobně by ale bylo možné argumentovat v případě ztráty peněženky s tržbou, kterou zaměstnanec nosil u sebe, tím způsobem, že ji mohl zanechat ve vhodném úkrytu ve vozidle, a ke ztrátě by nedošlo,“ rozhodl Nejvyšší soud a případ vrátil do Šumperka k novému projednání.

Právník firmy: Je to návod, jak se zbavit odpovědnosti

Právník firmy, která o peníze přišla, označil verdikt na nešťastný. „Dává návod ostatním, klidně i nepoctivým zaměstnancům, jakým způsobem se zbavit odpovědnosti za ztrátu finanční hotovosti,“ řekl ve středu u soudu právní zástupce Michal Klusák.

Šumperský soud se musí právním názorem Nejvyšší soudu řídit. Nově nařízené středeční jednání trvalo necelou půlhodinu, pak předseda senátu žalobu zaměstnavatele o náhradu škody zamítl.

„Zaměstnavatel neměl upravený způsob, jakým mají zaměstnanci o finanční hotovost pečovat. Nebylo jasně uvedeno, zda ty peníze mají mít u sebe, nebo zda je mají nechávat v autě,“ zdůraznil šumperský soudce Pavel Janků.

Řidič Miloš Cveček k soudu nepřišel a jeho advokát Jan Nedoma nechtěl úspěch ve sporu komentovat. Na dotaz iDNES.cz ale potvrdil, že Cveček už u společnosti Pro-Bio nepracuje. Nový rozsudek zatím není pravomocný, právní zástupce firmy si vzal lhůtu na rozmyšlenou.