Plány Suezu v září těsnou většinou devíti hlasů z patnácti schválili městští zastupitelé. Odpůrci skládky se proti tomu ale rozhodli bojovat. Stěžují si například na zápach či zvýšenou dopravu a obávají se dopadu ukládání nebezpečných látek. Proti je také opozice v zastupitelstvu.
„Proti skládce stojí řada argumentů: zápach ve městě, okolí obce silně znečištěné nálety ze skládky, její častá zahoření a následné zamoření města, omezení provozem či časté poškození nízkého mostu u dráhy,“ kritizuje členka přípravného výboru pro konání referenda a opoziční zastupitelka Martina Kouřilová.
„Je tu ukládán nejnebezpečnější odpad z celé Moravy i ze zahraničí. Pro zaznívá hlavně jediné – příjem do městského rozpočtu,“ dodává.
„Když skládka vznikala, slibovali nám, že budeme mít odpady zdarma. To se samozřejmě nestalo. Problémem je, že skládka se po změně majitelů nenápadně navýšila, takže teď trčí nad Němčicemi, a když fouká vítr, jde z ní smrad a igelitové pytlíky létají do širokého okolí. Lidé už jsou docela rozhořčení,“ doplnil další opoziční zastupitel a člen výboru Jiří Zatloukal.
Ten míní, že o tak důležité věci by měli rozhodnout sami obyvatelé a v zastupitelstvu by ho měla podporovat mnohem výraznější většina. Vedení města podle něj slepě akceptuje návrhy Suezu místo toho, aby bralo na zřetel obyvatele.
„O pro a proti ohledně rozšíření skládky lze dlouze diskutovat, nejdůležitější však je, aby sami občané mohli rozhodnout, zda peníze převáží všechna negativa, která nám skládka přináší,“ je přesvědčena také Kouřilová.
Starosta: Nešlo jen o peníze, ale i o naši starou skládku
Že by byly názory místních ignorovány, starosta Němčic Jan Vrána odmítá, plány navíc podle něj měly více přínosů než jen finanční.
„Nešlo by tam o rozšíření na nějaké nové dosud nezatížené pozemky, ale o propojení nově tvořené skládky, kterou mají povolenou, s naší starou komunální skládkou. Dnes tam vzniká jakési údolí, které by se zavezlo,“ popisuje Vrána.
Ten podotýká, že stará městská skládka založená v období 60. až 70. let minulého století neměla žádné podkladní vrstvy a dnes už nikdo neví, co všechno se tam ukládalo.
„Jakási rekultivace se tam sice uskutečnila, ale rozšíření by přineslo novou rekultivaci pomocí moderních technologií, ozelenění a monitoring, kdy by Suez dalších třicet let skládku sledoval. To byl také jeden z důvodů, proč jsme byli pro, nejen peníze,“ vysvětluje starosta.
Kapacita skládky by se podle něj navýšila jen zhruba o deset procent a město by výměnou za to získalo kromě jiného také dalších zhruba 45 milionů korun.
Záleží nám na vztazích s místními, říká firma
Spor zprvu směřoval k tomu, že rozhodne místní referendum. To v petici během pár dní podpořilo 565 podpisů, což je téměř o stovku víc než požadované minimum třiceti procent lidí z takto velkého města, kterých se záležitost týká.
Nakonec ale lidové hlasování zřejmě nebude potřeba. Suez totiž z plánu na rozšíření skládky vycouval.
„Aktuální situace je taková, že schválený záměr stahujeme. Už jsme to oznámili vedení města. Nechceme ho prosazovat za každou cenu, byť se opíral o reálnou situaci s množstvím odpadu a zohledňoval nový zákon o odpadech,“ potvrdila mluvčí skupiny Suez v České republice Kateřina Kodadová.
„Záleží nám především na dobrých vztazích v místě, kde působíme, a budeme se snažit hledat jiná řešení,“ dodala. Skládkování podle ní není pro Suez prioritou.
„Soustřeďujeme se na pokročilé technologie zpracování odpadu. Naší prioritou je jejich využití a recyklace. V Němčicích proto ve stejném areálu provozujeme i linku na recyklaci odpadních plastů,“ podotkla mluvčí s tím, že společnost podporuje omezení skládkování a je jedním ze zakladatelů České asociace pro oběhové hospodářství.
