Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Objev olomouckých vědců drží rostliny naživu při pozorování v mikroskopech

  17:55aktualizováno  17:55
Dlouhodobé pozorování buněk rostlin a jejich růstu v mikroskopech se supervysokým rozlišením umožňuje nový objev vědců z Olomouce. Laicky řečeno popsali způsob, jakým lze rostliny držet uměle naživu v pro ně nepříznivém prostředí uvnitř mikroskopů. Zájem o objev už projevily laboratoře z celého světa.

Ukázka práce olomouckých vědců - mladá rostlina huseníčku rostoucí v environmentálním light-sheet mikroskopu. | foto: Miroslav Ovečka

Vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) našli způsob, jak proniknout do hlubokého nitra živých rostlinných buněk pomocí superrozlišovacích a environmentálních laserových mikroskopů, aniž by zkoumané objekty došly k újmě.

Pokud totiž dříve chtěli pozorovat rostlinné buňky v komerčně dostupných laserových mikroskopech, nedařilo se jim rostliny sledovat po delší dobu. Takové zkoumání pro ně totiž znamená velký stres a záhy uhynou.

Vědci z Oddělení buněčné biologie CRH ale našli způsob, jak živým rostlinám i během mikroskopického zkoumání zajistit optimální podmínky pro život.

„Dokážeme zajistit to, že rostlina i v uzavřeném prostoru uvnitř mikroskopu dostává výživu ke kořenům a není přerušena výměna kyslíku a oxidu uhličitého,“ nastínil Miroslav Ovečka z CRH. To je společným pracovištěm přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Ukázka práce olomouckých vědců - vizualizace mikrotubulů v listové buňce tabáku...

Ukázka práce olomouckých vědců - vizualizace mikrotubulů v listové buňce tabáku pomocí superrozlišovací mikroskopie.

„Rostlina tak může stále růst a my vidíme její orgány, pletiva a buňky v kontinuálním vývoji. To se dosud nikomu u komerčních mikroskopů nepodařilo,“ dodal.

Zatím si vědci postup, který otevírá rostlinným biologům zcela nové možnosti, vyzkoušeli na huseníčku a vojtěšce.

„Metoda se dá použít i na dalších druzích rostlin. Užíváme jiné, velmi šetrné osvěcování vzorků, proto je můžeme pozorovat déle. Naše know-how přípravy rostlin, které vychází z dlouholetých zkušeností, je ve světě velmi žádané,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Jozef Šamaj.

Vědci buňky pozorovali v donedávna nemyslitelném rozlišení

Tím ale objevy olomouckých vědců nekončí. George Komis a Olga Šamajová z CRH ve spolupráci s kolegy z Ústavu molekulární a translační medicíny v Olomouci připravili metodiku pro superrozlišovací mikroskopii založenou na strukturovaném osvětlení buněk, tedy nasvěcování přes strukturní mřížku.

Tuto metodu využili před časem jako první na světě pro zkoumání živých rostlinných buněk a díky tomu viděli živé buněčné struktury v pohybu, a navíc v rozlišení, které bylo do té doby pro běžnou mikroskopii nepředstavitelné.

„Nyní jsme vypracovali univerzální protokol, v němž umíme uplatnit výhody metody vysokého mikroskopického rozlišení při zkoumání různých typů rostlinných buněk. Dostáváme se až na hranici rozlišení 120 nanometrů, což je zhruba polovina takzvaného Abbého difrakčního limitu pro světelnou mikroskopii. Ještě nedávno jsme ho považovali za neprolomitelnou fyzikální bariéru,“ shrnul Šamaj.

Obě metodiky, které nedávno publikoval i prestižní časopis Nature Protocols, podle vědců přispívají k rozvoji pokročilé mikroskopie, díky němuž mohou rostlinní biologové lépe poznávat dění uvnitř živých rostlinných organismů.

„Tato oblast se velmi rychle rozvíjí a počet pracovišť, která tyto metody budou využívat, určitě poroste. Předpokládáme, že tím se zvýší i zájem o naše know-how,“ shodují se oba vědci. Že jde o dlouhodobou práci přitom dokazuje fakt, že sběrem dat a přípravou článků strávili výzkumníci z CRH zhruba tři roky.

Autor:



Nejčtenější

Řidič přejel na D35 člověka, považoval jej za zvíře. Dálnice hodiny stála

Řidič přejel na D35 člověka. Dálnice stojí

Od brzkých ranních hodin až do odpoledne musela být uzavřena dálnice D35 v úseku mezi Velkým Újezdem a Přáslavicemi na...

Odešli ze světa financí a rok mýtili les. Srub mají dokonale promyšlený

Srub zaujme svou konstrukcí již zvenku.

Srub zasazený na pozemku v blízkosti lesa je obklopený volným nezastavěným prostorem a pastvinami s koňmi. Koncept...



Fotbal jde stranou, přednost má rodina. Rozehnal přerušil kariéru v Belgii

David Rozehnal v dresu Ostende

Zatímco spoluhráči z Ostende se připravují na jarní boj o záchranu v nejvyšší belgické soutěži, David Rozehnal zůstává...

Opravený park v přerovské romské čtvrti ničí vandalové už před kolaudací

Čerstvě opravený park na přerovském náměstí Františka Rasche už se stal terčem...

Ani do formálního dokončení stavebních prací nevydržel bez poničení nově opravený parčík na přerovském náměstí...

VIDEO: Hokejista mířící do šatny po prohraném zápase udeřil diváka

Hokejista Poruby během vyhroceného závěru zápasu v Šumperku během cesty do...

Vyhrocený závěr mělo ve středu na zimním stadionu v Šumperku utkání mezi tamními hokejisty a soupeřem z Poruby. Hosté...

Další z rubriky

Sníh střídá déšť s oblevou, lyžování v nížině se kvůli počasí prodraží

Ilustrační snímek

Z udržování sněhových podmínek v lyžařských střediscích se s neustálými výkyvy počasí stal spíše boj, než rutinní...

Více zelené autům na hlavní. Prostějov upraví semafory na výpadovce

Ilustrační snímek

Rok po rekonstrukci křižovatky na frekventované výpadovce z Prostějova na Olomouc, kde se hlavně ve špičce tvoří dlouhé...

Stavba posledního úseku D1 má soudní stopku. Děti Země uspěly s žádostí

Pohled na probíhající archeologický průzkum na trase posledního úseku dostavby...

Nejméně na několik týdnů je zmrazena příprava dostavby posledního úseku dálnice D1 z Říkovic do Přerova. Soud totiž...

"Nikdo vás nevytočí jako vlastní dítě," potvrzuje psycholožka
"Nikdo vás nevytočí jako vlastní dítě," potvrzuje psycholožka

Jak na dětskou výchovu, řeší psycholožka v rozhovoru pro eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz