Stromy původní historické Rudolfovy aleje zkrášlovaly olomoucké Smetanovy sady více než jedno století. Bezmála 230 mladých stromků vysázených v letech 2009 a 2012 na jejich místě, ale podle všeho v parku kvůli slizotokové nekróze nevydrží ani jedno desetiletí.
„Proti slizotokové nekróze v současné chvíli není u nás ani jinde ve světě účinný způsob ochrany a také žádný lék. Jediný způsob, jak zamezit jejímu dalšímu šíření, je stromy vykácet,“ podotkl vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Petr Loyka.
Na jeho odboru už leží žádost Výstaviště Flora, které počítá s pokácením 28 prokazatelně napadených stromů. U předpokládaného vykácení těchto stromů ale zřejmě nezůstane. Příznaky nákazy už totiž vykazuje zhruba třetina aleje.
Obnovenou alej ničí choroba |
„Ta infekce je velmi zákeřná a její působení je opravdu intenzivní. Nemůžu proto vyloučit, že během velmi krátkého časového úseku bude nutné přikročit k obnově aleje jako celku. Je to odvážné tvrzení, ale já si za ním stojím,“ řekl Loyka.
„Rozhodovat ale budeme až na základě nezávislého znaleckého posudku, který popíše zdravotní stav i perspektivu aleje. Jinak řečeno, na základě čistě odborného podkladu. Z mého pohledu jde o jasný případ, který chce méně politiky a více odbornosti,“ dodal.
Aby obnovenou alej tvořily pouze kaštany, prosadili památkáři
Kromě odboru životního prostředí se bude situací ve Smetanových sadech zabývat speciální skupina, kterou iniciovala městská rada. V týmu budou mít své zástupce i magistrátní odbory památkové péče a koncepce a rozvoje, Výstaviště Flora či Národního památkového ústavu, jelikož alej patří k historickému dědictví.
Rudolfova alejHistorickou Rudolfovu alej, která vznikla z popudu arcibiskupa Rudolfa Jana Habsburského v 19. století, nechala radnice obnovit v letech 2009 až 2012. K zemi tehdy padlo ve dvou etapách 234 přestárlých a nemocných stromů, které nahradilo 225 mladých jírovců maďal. S jejich výsadbou zahradníkům pomohli dobrovolníci z řad Olomoučanů. Náklady celého projektu se vyšplhaly na 9,6 milionu korun. |
Právě památkáři přitom podle vedení města před lety prosadili, aby obnovenou alej tvořily stejně jako tu historickou pouze kaštany. Odborníci na životní prostředí přitom navrhovali, aby v ní měly zastoupení i jiné druhy stromů.
„Nejzásadnější v tuto chvíli je, abychom vedli skutečně odbornou debatu, zda v aleji musejí být bezpodmínečně jírovce, které jsou v Evropě téměř před vyhubením. Je otázkou, zda znovu nenarazíme na památkáře, kteří se budou stavět proti zdravému selskému rozumu a trvat na svých kaštanech, které se za současného stavu nejsou schopné dožít alespoň 50 let,“ zdůraznil primátor Antonín Staněk.
Ředitel olomouckého NPÚ František Chupík nezastírá, že památkáři dříve za jírovce bojovali.
„V té době ale slizotoková nekróza nebyla rozšířená. Pokud tedy město hledá viníka, my jím nejsme. Co se týče dalších jednání, jsme připraveni hledat společně s pracovní skupinou takové řešení, které v konečném důsledku může znamenat změnu druhové skladby stromů v aleji,“ podotkl nicméně Chupík.
Biolog: Další vysazování jírovců je pro mě nepřijatelné
Primátor by to uvítal. „Určitě bych šel cestou jiných stromů,“ řekl.
Pro kaštany by nezvedl ruku ani Loyka. „Další vysazování jírovců, a to nejen v Rudolfově aleji, je pro mě nepřijatelné. Osobně si dokážu představit alej, a teď nemluvím jako úředník, ale biolog, z platanů,“ řekl šéf odboru životního prostředí.
O tom, že některé stromy v Rudolfově aleji nejsou v pořádku, zahradníci Výstaviště Flora vědí už delší dobu.
„Několik stromků jsme z tohoto důvodu reklamovali u dodavatele, u německých školkařů. Reklamaci nám ale neuznali jednak proto, že stromy měly zdravotní certifikát, a dále z toho důvodu, že slizotoková nekróza je poměrně nová nemoc a zatím není jasné, jak přesně a čím se přenáší,“ řekl šéf výstaviště Jiří Uhlíř.
