Letecký pohled na část areálu letiště v Bochoři, které leží poblíž Přerova a v budoucnu z něj má být obří strategická průmyslová zóna.

Letecký pohled na část areálu letiště v Bochoři, které leží poblíž Přerova a v budoucnu z něj má být obří strategická průmyslová zóna. | foto: Libor Teichmann, MF DNES

Armáda: Letiště v Bochoři se kvůli průmyslové zóně vzdáme, ale chceme jiné

  • 3
Vznik nové obří průmyslové zóny na místě sporadicky využívaného vojenského letiště v Bochoři se začíná stávat tématem nejen ekonomickým, ale i vojensko-strategickým. Hlavně krajští politici totiž preferují, aby letiště zcela zmizelo. Armáda ale tvrdí, že začíná mít v Česku nedostatek přistávacích ploch.

Kvůli přípravě projektu, který má proměnit nevyužívané letiště v Bochoři ve strategickou průmyslovou, navštívil v pátek Přerov ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

„Byly udělány první kroky, aby tady mohla fungovat poměrně velká průmyslová zóna. Ministerstvo obrany zbouralo kryty pro stíhačky, které už nebylo potřeba. Nyní zbývá rozhodnout zda, zóna bude fungovat s letištěm nebo bez něj,“ uvedl ministr Jan Mládek.

Obě varianty mají své výhody a nevýhody. „Pokud bude bez letiště, bude plocha, kterou můžeme nabídnout, výrazně větší. Pokud bude fungovat s letištěm, může to být zajímavé pro firmy podnikající v leteckém průmyslu nebo pro firmy, jejichž majitelé nebo manažeři často létají,“ vysvětlil Mládek.

Na rozhodnutí má ministerstvo průmyslu a obchodu čas do konce roku, kdy má definitivní verzi předložit vládě.

Armáda: Přistávací plochu nám nechte, nebo nám dejte jinou

Armáda, respektive ministerstvo obrany, je obecně ochotna se letiště v Bochoři vzdát.

„Vidíme v tom i větší příležitost pro případného budoucího investora. V současné době ministerstvo jedná s ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem dopravy i dalšími orgány státní správy a samosprávy o alternativách vzhledu plochy pro zřízení strategické průmyslové zóny,“ uvedl mluvčí ministra Jiří Caletka.

Co se ale vojákům příliš nezamlouvá, je snaha zrušit i přistávací plochu, která je stále využívána pro armádní výcvik. Nedávno zde tak například v rámci cvičení českých a amerických speciálních jednotek přistával vojenský dopravní letoun MC-130J Commando II., což je speciální typ odvozený od legendárního stroje C-130 Hercules s určením pro speciální operace (více čtěte zde).

„Armáda je ochotná letiště pustit, ale s podmínkou, že bude aktivováno jiné letiště v České republice. Máme dojem, že je nedostatek vhodných letištních ploch v době, kdy se zahraničně-politická situace stává stále složitější. Uvažujeme proto o modernizaci letiště Bechyně, které je v současné době v minimálním provozu. Ale to je vše předmětem jednání,“ přiblížil ministr průmyslu Jan Mládek.

Krajští politici preferují obří zónu bez letiště i přistávací plochy

Vedení Olomouckého kraje ovšem preferuje zónu bez letiště. „Mohli bychom tak nabídnout ucelenou plochu, která v republice nemá obdoby, celkem 400 hektarů. Výhodou je, že vlastníkem je stát, odpadají tedy problémy s výkupy,“ uvedl hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil.

„Další obrovskou výhodou je budoucí napojení na dálnici D1. To je alfa a omega, žádná jiná zóna v České republice nic takového nemá. V blízkosti je navíc velký železniční uzel, na který se dá plocha napojit,“ dodal s tím, že přistávací dráha by rozlohu průmyslového areálu značně zmenšila.

„Letištní plocha zabírá velkou část průmyslové zóny, a když k tomu připočteme ochranné zóny, které musí mít, smrskne se nám plocha na zhruba 200 hektarů,“ objasnil.

Snaha ulovit do zóny novou továrnu Jaguaru nevyšla

Armáda má v současné době na letišti v nájmu několik menších a středních investorů, kteří zde provozují své podniky.

„Na letišti nyní působí 39 subjektů. Délka nájemních smluv evidovaných státním podnikem LOM Praha, který má právo na letišti hospodařit, je různá. Nicméně vždy existuje možnost ukončit smluvní vztah dohodou. Noví nájemci nejsou v současné době aktivně vyhledáváni,“ popsal aktuální situaci mluvčí ministerstva obrany Jiří Caletka.

Budoucí průmyslová zóna zatím nemá žádného konkrétního zájemce. Nedávno neúspěšně skončilo jednání takzvaném projektu Darwin, tedy se zájemcem se zájemcem z oblasti automobilového průmyslu, společností Jaguar Land Rover, který mohl přinést až šest tisíc pracovních míst (podrobnosti zde).

„Land Rover byl uskupením tří nezávislých fabrik, s karosárnou, motorárnou a vlastní továrnou, které spolu úzce souvisely,“ přiblížil hejtman Jiří Rozbořil. Investora údajně odradilo zatím neexistující dopravní napojení. Na dokončení dálnice D1 v tomto úseku se totiž stále čeká.

„Vztah mezi dálnicí a průmyslovou zónou je natolik propojený, že bez dálnice zóna existovat nemůže,“ nastínil přerovský primátor Vladimír Puchalský.

,