Do jednoho z mohutných buků u mariánského sloupu na hlavním náměstí v Prostějově lídr Strany zelených (SZ) Jan Navrátil před časem zatloukl deseticentimetrový hřebík. Ihned se na něho sesypala kritika ze všech stran včetně radničního odboru životního prostředí.
„V rámci oprav náměstí měl tento buk jít k zemi. Říkal jsem, když má být skácený, proč vadí jeden hřebík,“ popsal opoziční zastupitel. Výsledkem jeho „protestní akce“ je, že opravy náměstí už začaly a buk stále stojí. Ukázalo se totiž, že je zdravý a kácet ho není potřeba.
„Podařilo se nám ho zachránit,“ poznamenal Navrátil. Další stovky stromů v Prostějově však v posledních letech motorovým pilám neunikly. Přímo na náměstí šly k zemi všechny smrky a lípy, pobouření vzbudilo i loňské kácení ve Spitznerových sadech.
Aktuálně jsou pak lidé otrávení z masivního kácení v Tylově ulici. Kvůli parkovišti zde musela padnout alej japonských třešní. Na sociálních sítích dostal zásah přezdívku „prostějovský masakr motorovou pilou“.
„Toto už vážně přesahuje všechny meze. Nevím, jestli se na radnici zbláznili nebo chtějí město bez zeleně. Však co, ať tady všichni z toho smogu zdechneme,“ ulevila si například Helena Chalánková.
„Jak je to možné. Vždyť o kácení mluvili i na jednání zastupitelstva, že s takovou bychom všechno vymydlili, ať nad každým stromem třikrát uvažují. Kdo toto povoluje a proč,“ přidala se Miroslava Abrahámková.
Chybí tu koncepce postupné obnovy zeleně, kritizuje opozice
Jen loni z ulic města zmizelo kolem 170 stromů. Za několik posledních let je však účet mnohonásobně vyšší. Dřevorubci mimo jiné úřadovali ve všech velkých prostějovských parcích, v Kolářových, Smetanových i Spitznerových sadech.
„Je to něco úděsného. Každá revitalizace v Prostějově opět začíná totální devastací. Nejsem sice odborník, ale srdce mě bolí k prasknutí. Nemám ani sílu nadávat,“ hořekoval loni na jaře nad spouští Prostějovan Pavel Hrubý. Revitalizace parku u kostela sv. Petra a Pavla přitom dodneška není u konce.
Masivní a bezhlavý úbytek stromů ve městě lídr SZ ostře kritizuje. „Za posledních několik let jsou všechny parky průhledné. Nesouhlasím s tím a připomínám, že padesátiletý strom roste 50 let. Nelze to dělat tak, že vše vykácíme naráz,“ říká Navrátil.
„Městu chybí koncepce, obnovu zeleně by mělo dělat postupně. Když slyším o dotacích na zeleň, otevírá se mi kudla v kapse. Systém, že seženeme dotace, vykácíme stromy a pak teprve vysazujeme nové, mi opravdu vadí. Jsou to naše stromy a naše ovzduší,“ dodal.
Radnice: Stromy jsou staré, protože se dříve nedělala obnova
Náměstkyně primátora Ivana Hemerková namítá, že většina stromů je 80 a více let stará a obnova se dřív nedělala.
„Strom ale nevydrží věčně, a když už se nějaký kácí, vždy existuje posudek odborníků. V posledních letech vysazujeme víc stromů, než kácíme. Například loni to byly čtyři stovky a chvilku potrvá, než vyrostou,“ brání se Hemerková.
Radnice podle ní uvažuje i dopředu. Když je pravděpodobné, že nějakou dotaci na zeleň město získá nebo se chystá investiční akce, stromy se vysazují. Tak tomu podle ní bylo i v Tylově ulici, kdy z druhé strany paneláku radnice již loni nechala vysadit tři desítky listnáčů.
„Vždy je nutné najít kompromis. Ulice Prostějova jsou úzké a parkovacích ploch není moc, takže je potřeba najít přijatelné řešení,“ podotkla náměstkyně.
Mimo Tylovu ulici padne dalších nejméně 27 stromů
O kácení v Tylově ulici podle ní zdejší sdružení nájemníků dopředu věděly a v rámci povolovacího procesu s celou akcí výslovně souhlasily. Hemerková ale slíbila, že za padlé třešně město vysadí stejný počet magnolií a kromě toho přes dalších 1 300 keřů.
Kromě stromů v Tylově ulici nicméně padnou čtyři stromy v Žešově, deset na Sídlišti svobody, tři za Kubusem a dalších deset v opuštěném areálu Jezdeckých kasáren v Prostějově.
„To je přesně ten nekoncepční přístup města, který tak kritizuji. Zatím se neví, co s kasárnami bude, ale už se připravuje kácení. To nedává logiku a je to špatně,“ uzavírá Navrátil.
