Každoročně půjde o zhruba 45 milionů korun. Rok 2017 bude přitom pro kontroverzní vodní svět zlomový. Od otevření v létě roku 2009 bude úplně celý patřit městu, jež si od soukromé firmy koupí jeho poslední akcie.
S tím, že by si na sebe akvapark v budoucnu zcela vydělal, radnice nejspíš počítat nemůže. Dohromady Olomouc za kritizovanou atrakci zaplatí více než 800 milionů.
Olomoucký akvapark |
Přípravu odkupu třetího a současně posledního balíku akcií od společnosti Tecprom má dle usnesení z prosincového jednání radních na starosti náměstek primátora Martin Major. Vyzdvihuje, že město ještě vyjednává o slevě, maximálně za akcie zaplatí 23 milionů a 661 tisíc. „A to po slevě vyjednané v roce 2012. Podle původní koncesní smlouvy to mělo být 27 milionů a 161 tisíc,“ doplňuje náměstek.
Oproti všem penězům, na které akvapark vyšel, se ovšem několikamilionová úspora jeví téměř jen jako drobné.
Už v roce 2011 tehdejší ekonomický náměstek Ivo Vlach v rozhovoru pro MF DNES vyčíslil, že na základě smluv musí město za akvapark do roku 2026 celkově zaplatit přes 600 milionů a navíc od místní společnosti Gemo odkoupit akcie akvaparku za dalších 206 milionů. Major nyní tyto údaje potvrdil jako stále aktuální.
Akvapark funguje od června roku 2009
Po nákupu posledních akcií se město v prosinci roku 2017 stane jediným majitelem akvaparku. Část jich nyní ještě patří společnosti Tecprom. Jejím jediným akcionářem je dle obchodního rejstříku olomoucká firma Gemo. Akvapark v krajském městě funguje od června roku 2009.
Soupis výdajů spojených s vodním světem ale v roce 2017 zdaleka neskončí. „Po převzetí sta procent akcií bude pokračovat ještě deset let koncesní smlouva. Město bude splácet sjednané služebné, z kterého bude akvapark financovat splátky úvěru a úroky České spořitelně,“ upřesňuje Major.
Olomouc se tak do roku 2026 bude řídit splátkovým kalendářem nastaveným v roce 2007. Zjednodušeně řečeno z něj vyplývá, že při postupném poklesu úroků z daného úvěru porostou současně jeho splátky.
„Obě tyto položky výdajů jsou kryty služebným zhruba 45 milionů ročně,“ upřesňuje náměstek.
I kvůli letitému vysávání městské kasy patří akvapark k nejkontroverznějším olomouckým projektům. Vlna odporu se zvedla už při jeho plánování, jež začalo ve volebním období 2002 až 2006. Radnici vedla velká koalice ODS a ČSSD s primátorem Martinem Tesaříkem a vize o akvaparku čelila kritice. Lidé demonstrovali, sepisovali petice.
K odpůrcům stavby vodního světa za veřejné peníze patřila tehdy i dnešní opoziční zastupitelka za hnutí Občané pro Olomouc Dominika Kovaříková. Názor nezměnila.
„Největší problém je v tom, že město je ohledně akvaparku svázané nevýhodnými smlouvami. Právě ty určují, že bude za akvapark platit služebné až do roku 2026,“ podotýká Kovaříková. Moc možností, jak situaci řešit, proto nevidí. „Zřejmě jediná cesta je snižování ztráty snahou o co nejvyšší návštěvnost a tržby,“ míní zastupitelka.
Původně se počítalo se zhruba 290 tisíci návštěvníky ročně
Už celé roky ovšem atrakce přitahuje o zhruba třetinu méně lidí, než před lety zastánci akvaparku předpokládali. A to i přesto, že jde objektivně o jedno z nejnavštěvovanějších míst v kraji.
„Návštěvnost je podle mého názoru na vysoké úrovni. Drží se nad 200 tisíci lidí za rok,“ vyčísluje Major. Při vzniku akvaparku se ovšem počítalo s tím, že do vodního světa u výpadovky na Brno bude chodit kolem 290 tisíc návštěvníků ročně.
I přesto Major návštěvnost označuje jednoznačně za výhodu akvaparku. „Aby nepoklesla, dělá společnost Aquapark Olomouc menší investice, kterými zvyšuje atraktivnost pro návštěvníky – například saunový svět,“ doplňuje náměstek.
Šance, že si na sebe vodní svět sám vydělá, je mizivá
Akvapark hájí tím, že jeho ekonomické výsledky je nutné rozdělit na dvě části. „Provozní hospodaření je mírně přebytkové. A to je velmi dobrý výsledek. Problémem je splácení původní investice, na které provoz akvaparku nevydělá nikde v republice,“ argumentuje Major.
Od každoročního služebného ve výši zhruba 45 milionů se tak Olomouc osvobodí až v roce 2027. Právě s tímto letopočtem Major spojuje jistou šanci na ekonomicky vyrovnané hospodaření akvaparku. Záruku, že by se obešel bez finančních injekcí z rozpočtu, to však automaticky neznamená. Byť už pravděpodobně nepůjde o 45 milionů ročně, bude do něj potřeba dál investovat. Což připouští i Major.
„Bude nejspíš třeba financovat větší opravy, na které bude akvapark nějaké příspěvky potřebovat. Ale již to nebude tak vysoká částka,“ uvádí.
Možnost, že by vodní svět byl za deset let plně finančně soběstačný, v roce 2011 odmítl také Vlach. „Je třeba dodat, že i jiná města v republice provozují akvaparky. Například ten v Děčíně má přibližně stejnou návštěvnost jako náš a město ho každý rok podporuje deseti až dvanácti miliony,“ porovnává politik.
1. července 2015 |
