„Krok číslo jedna bude základní antropologické určení. Odborníci stanoví skutečný počet jedinců, kteří jsou zde uloženi. Dále, což bude náročné, jejich kosti roztřídí podle toho, které komu z nich patří. Poté u každého určí pohlaví, dožitý věk či úroveň prožité fyzické zátěže a nemocí, které se na kostech projevily,“ nastínil Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd.
Ze zdobené dřevěné truhlice, kterou chránil cínový sarkofág, vyndává jednu kost za druhou. Jsou promíchané, mohou za to švédští vojáci, kteří v první polovině 17. století za třicetileté války při okupaci Olomouce na Hradisku v hrobech zřejmě hledali šperky a vše při tom rozházeli.
Objev ostatků Přemyslovců, o němž MF DNES informovala minulý měsíc, označují experti za unikátní v celé střední Evropě. Celá staletí byly ukryté za zdí sakristie štěpánského kostela, jenž je součástí areálu Hradiska. Na zmínku o tomto polozapomenutém unikátním hrobě narazil zdejší farář Přemysl Bedřich Hanák, schránku vyzvedl před časem s historikem umění a památkářem Leošem Mlčákem.
Podle doposud známých pramenů a informací by v ní měly být ostatky olomouckých přemyslovských knížat Oty I. a Oty III. a jejich manželek uherské princezny Eufémie a ruské šlechtičny Durancie. Žili přibližně před tisícem let, Ota I. je nejmladší syn knížete Břetislava, známého ze staročeských pověstí tím, že svou budoucí manželku Jitku unesl z kláštera.
Truhlice by měla ukrývat i kosti dvou synů Oty III. Vladimíra a Břetislava, osmého olomouckého biskupa Jana III. a také hradiského premonstrátského opata Roberta I. Celkem tak jde o osm dospělých lidí.
Prvním důležitým krokem bude určení stáří zemřelých
V úterý se ovšem ukázalo, že tento výčet zřejmě neplatí. Frolík má po zběžném rozboru při přebírání kostí za to, že v sarkofágu byly ostatky pouze ze šesti těl.
„Jde o pět dospělých a jedno dítě. To jsme určili podle nalezeného kusu lebky. Konkrétně kosti skalní, která je tak malá, že je na první pohled jasné, že patřila dítěti,“ říká Frolík.
I když je počet pohřbených jiný, než udává historie, Frolík doufá, že se vazba na Přemyslovce alespoň u některých kostí potvrdí. Jasno by mohlo být už za několik týdnů. Prvním filtrem budou výsledky od antropologů a jejich srovnaní s tím, co o olomouckých Přemyslovcích historici zatím vědí.
Rozhodovat bude i věk zemřelých. Pokud by se například laicky řečeno ukázalo, že ostatky z kostela patří pěti sedmdesátiletým mužům, bude jasné, že jde o slepou uličku. Olomoučtí Přemyslovci totiž umírali zhruba jako čtyřicátníci či padesátníci. Kosti, u nichž antropologické rozbory odhalí možnou souvislost s členy první české vládnoucí dynastie, čeká analýza DNA.
„To by byl zřejmě krok číslo dvě. Potvrdila by příslušnost těchto jedinců k přemyslovskému rodu na základě srovnání s již známými výsledky analýz kostí pražských Přemyslovců,“ podotýká Frolík.
Truhlice i sarkofág budou k vidění na výstavě
Genetický rozbor podle něj zabere řádově měsíce. Podmínkou je, aby v kostech z Olomouce zůstala DNA zachovaná v potřebném množství a kvalitě. Archeolog má za to, že to tak bude, kosti jsou navzdory staletím ve skvělém stavu. Pomohl tomu i fakt, že při stěhování v druhé polovině 17. století byly omývány horkým vínem.
„Byl to tradiční způsob ošetření,“ uvedl již dříve historik Mlčák.
Tři stovky let starou truhlici i sarkofág, v nichž byly ostatky přemyslovských knížat až do nynějška dne uložené, si budou moci příští měsíc prohlédnout návštěvníci olomouckého Arcidiecézního muzea.
Cínový sarkofág i malovaná dřevěná truhlice budou od 6. září součástí připravované výstavy s názvem Zde se nacházíte. Václavské náměstí v proměnách času. Pracovníci muzea pod vedením kurátorky Simony Jemelkové teď obě schránky očistí a vystaví v nynějším stavu. Do budoucna plánují jejich zrestaurování, hotové může být za jeden až dva roky.
