Kosti našli odborníci v rámci záchranného výzkumu, který v letech 2015 až 2017 předcházel rekonstrukci děkanátu olomoucké filozofické fakulty v Křížkovského ulici. Archeologové během něj objevili na nádvoří téměř pět stovek hrobů. Nacházely se v prostoru někdejšího hřbitova, který byl zrušen v roce 1784, ovšem sloužil už od vrcholného středověku.
Kosti prozradily syfilidu |
Necelou stovku hrobů archeologové odkryli. Nalezené zbytky koster poté putovaly do olomouckého Archeologického centra, mimo jiné kvůli zkoumání chorob, kterými někdejší obyvatelé města trpěli.
Na první pohled zdeformované kosti z hrobu s označením H210 ovšem zaujaly odborníky hned během vykopávek. Jejich unikátnost pak potvrdila i podrobná analýza.
„Šlo o jedince nakaženého syfilidou, u kterého byla infekcí zasažena téměř celá část dochovaného skeletu rukou a nohou spolu se žebry, a to v podobě masivní chronické periostitidy, tedy zánětu povrchového obalu kostí. Ten vedl k jejich zbytnění a dotyčný musel trpět značnými bolestmi,“ shrnul mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Vlastimil Staněk.
Velká část nakažených se konečného stádia nemoci nedožila
Pohlavně přenosná choroba se v Evropě začala masivně šířit od konce 15. století. Na počátku stál pohyb vojsk účastnících se bojů francouzského krále Karla VIII. o neapolský trůn. Nemoc po sobě nechává známky mimo jiné právě na kostech, podobné nálezy jako ten olomoucký jsou ovšem vzácné.
„Syfilida se totiž projevuje na kostře až v konečném stádiu nemoci, tedy zhruba po 15 až 20 letech po vstupu infekce do těla. Této fáze se tak velká část nakažených v 15. století ani v pozdějších obdobích nedožila,“ vysvětlil Staněk.
Mimo koster objevili v archeologové v hrobech také různé součásti oděvů nebo pohřebních rubášů jako například spínadla, knoflíky, opaskové přezky nebo čelenky. Hlavně v barokních hrobech pak ležely také různé milodary v podobě křížků, růženců, medailonů, či škapulířů.
Kromě toho ovšem odborníci na místě odkryli třeba také jámu vysekanou do skály, v níž objevili vzácnou břidlicovou destičku s rytinou mužské postavy a další předměty staré přes tisíc let.
Někdejší gotický kostel svatého Petra a Pavla, kolem kterého se hřbitov nacházel, nyní dokládá v Křížkovského ulici půdorys stavby vyznačený v dlažbě. Jeho existenci připomene i letošní Noc kostelů, při které se 24. května uskuteční prezentace kostela i archeologického výzkumu.
