Přes tisíc let stará unikátní rytina muže s křížem nalezená při průzkumu nádvoří děkanátu Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouc v jámě vysekané ve skále | foto: NPÚ Olomouc

Jáma vysekaná ve skále ukrývala tisíc let starou rytinu muže s křížem

  • 1
Unikátní nález hlásí olomoučtí archeologové. Na nádvoří děkanátu Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Křížkovského ulici odkryli jámu vysekanou do skály, ve které objevili vzácnou břidlicovou destičku s rytinou mužské postavy a další předměty staré přes tisíc let.
Reklama

„Jáma ukrývala keramiku datovanou do doby kolem poloviny desátého století či železnou sekerovitou hřivnu o délce 47 centimetrů. Naprosto unikátní je břidlicová destička centimetr silná a přibližně jedenáct krát dvanáct centimetrů velká s rytinou mužské postavy nesoucí kříž,“ popsal objev mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Vlastimil Staněk.

Fotogalerie

Mikroskopická analýza a posudek Miroslava Králíka z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně podle něj potvrdily, že rýhy jsou pokryty sintrem, a zjistily detaily o způsobu rytí.

„V okolí nebyly doloženy jiné stejně datované objekty nebo například keramika ve skalních puklinách. Nález je zajímavý i svou polohou na nejvyšším místě takzvaného Petrského návrší, na kterém se nacházel nejpozději od roku 1063 biskupský kostel svatého Petra,“ přiblížil Staněk.

Na místě stál do roku 1785 klášter u svatého Jakuba

Druhá etapa záchranného archeologického průzkumu tak přinesla řadu nových poznatků.

„Výzkum se soustředil zejména na jižní část nádvoří, do prostoru, kde se až do roku 1785 nacházel klášter u svatého Jakuba. Klášter byl založen před rokem 1213 pro augustiniánky, které v 16. století vystřídali minorité,“ sdělil Staněk.

Reklama

Vlivem četných zásahů v minulosti a přestaveb kláštera a klášterního kostela svatého Jakuba však podle památkářů nebylo možné zjistit žádné hmotné doklady nejstarší podoby kláštera ze 13. století. Na místě už dříve odborníci z NPÚ odkryli také 39 kostrových hrobů ve čtyřech řadách.

„Zemřelí byli bez výbavy či jakýchkoliv součástí oděvů. Pohřebiště by mělo náležet ke klášteru u svatého Jakuba, avšak datování je obtížné. Dá se předpokládat vrcholný středověk,“ doplnil Staněk.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

1 příspěvek v diskusi