Cenný titul Národní kulturní památka zdobí v Olomouckém kraji v současnosti čtrnáct staveb či uměleckých děl. Oficiálně a také přímo ze zákona tak tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa. Jde například o hrad Bouzov, papírnu ve Velkých Losinách či olomoucké chrámy svatého Václava a Mořice.
Svatokopecký areál, kterému dominuje chrám Navštívení Panny Marie, do něhož v květnu roku 1995 zavítal i papež Jan Pavel II. a povýšil ho na baziliku minor, se k nim téměř jistě přidá díky aktuálnímu návrhu ministerstva kultury, který bude začátkem letošního roku schvalovat vláda.
„Především to posílí význam a prestiž památky,“ hodnotí blížící se „povýšení“ Kopečka ředitel olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu František Chupík.
Spolu s ikonickým místem střední Moravy je na soupisu ministerstva dalších osmnáct významných poutních areálů z celé České republiky. Mimo jiné Svatý Hostýn s křížovou cestou a kostelem Nanebevzetí Panny Marie či další Svatý kopeček, tentokrát v Mikulově.
Z hlediska možností získat speciální dotace na opravy ovšem nový titul olomouckému Svatému Kopečku už nijak výrazně pomoci nemůže. Již delší dobu je totiž na soupisu čekatelů na vstup mezi národní kulturní památky, a měl tak při žádostech o příspěvky stejné možnosti, jako by už v elitním klubu byl.
Ze stěn v kostele zmizí nátěr, sondy odhalily původní barvy
Správci barokní baziliky a jejího okolí si však rozhodně nemusejí zoufat. Naopak. Na rozsáhlou obnovu už totiž peníze zajištěné mají, letos začnou proudit tučné dotace z běžně nedosažitelných evropských zdrojů určených na Integrované teritoriální investice (ITI). Kopeček z nich získá kolem 120 milionů.
„Cílem je v podstatě dokončit kompletní obnovu areálu, aby byl po mnoha desetiletích konečně schopen opět plnit funkci duchovního a společenského centra a poutního místa,“ stojí v dokumentu k proměně areálu, jehož vlastníkem a provozovatelem je Královská kanonie premonstrátů na Strahově.
Národní kulturní památky v kraji
(zdroj: Národní památkový ústav) |
Návštěvníci Kopečka se tak v budoucnu budou moci projít po opravených takzvaných svatých schodech, prohlédnout si zrestaurované sochy či obrazy anebo nahlédnout do míst v tuto chvíli nepřístupných. Poutníci by pak měli najít pohodlnější zázemí v opraveném ambitu.
Nejprve dojde na vnitřní prostory baziliky
Autoři plánů rekonstrukcí si od nich slibují i zvýšení roční návštěvnosti svatokopeckého komplexu o minimálně pět tisíc lidí.
„Počítáme s tím, že práce už letos postupně začnou,“ podotýká náměstek olomouckého primátora Ladislav Šnevajs, který na radnici zodpovídá za dotace z EU. K soupisu plánovaných prací pak přidává také znovuzrození barokní knihovny.
„Opraví se v ní původní nábytek, knihy se doplní z fondů Strahovského kláštera,“ dodává Šnevajs.
Jako první ovšem podle svatokopeckého faráře Bernarda Slabocha přijde na řadu vnitřek samotné baziliky. Její stěny se vrátí k původnímu vzhledu a uměleckému pojetí. Nyní je vše přemalované.
„Památkáři tady dělali sondy, výsledná barevnost bude zřejmě jiná než dnes. Toto bude jedna z prvních věcí. Harmonogram dalších prací ještě nemáme. Teď se vybírá firma, která to bude mít na starosti,“ uzavírá farář.
