Většina peněz bude směřovat na vyhotovení portrétů dvaadvaceti mužů, kteří stáli v čele města od roku 1850 do současnosti s výjimkou protektorátních správců. Jejich podobizny si radnice objednala u renomovaného uměleckého fotografa Jadrana Šetlíka.
Tiskovou zprávu o připravované galerii magistrát rozeslal novinářům ve středu vpodvečer. Týž den začal po sociálních sítích kolovat dokument z registru smluv týkající se fotografování dvou někdejších primátorů.
„Objednáváme u vás fotografování pana Martina Majora a pana Martina Novotného a následné zhotovení autorských fotografických obrazů na plátně. Cena 196 300 korun.“
Ve stejném registru lze dohledat také objednávky za bezmála 180 tisíc korun týkající se podobizen Břetislava Barana, jenž stál v čele radnice v letech 1989 a 1990, a prvního polistopadového primátora Milana Hořínka. Jeho portrét fotograf Šetlík už vytvořil, a to z dochovaných fotografií. Stejně bude postupovat i v případě dalších patnácti představitelů města, kteří již nežijí.
„Ceny se u jednotlivých portrétů liší. U těch, které vzniknou přenesením starých dochovaných snímků na plátno, jsou nižší (než u politiků, kteří budou absolvovat focení v Šetlíkově ateliéru – pozn. red.),“ uvedla mluvčí magistrátu Radka Štědrá.
Primátor: Až polovinu nákladů by měli zaplatit sponzoři
I tak ale radnice odhaduje, že si vytvoření expozice mapující vývoj správy města vyžádá 1,04 milionu.
Bývalého primátora Martina Novotného informace o nákladech projektu překvapila.
„Částka je to nepochybně vysoká. Uvidíme, jestli význam té expozice potvrdí, že byla vynaložena adekvátně. Každopádně má role v tomto projektu je nulová, respektive taková, že jsem se nechal vyfotit,“ podotkl.
Vedení města za svým rozhodnutím stojí. Argumentuje tím, že si expozice zaslouží, aby se na ní podílela renomovaná jména.
Kromě Šetlíka tak k jejímu vzniku přispějí přední olomoučtí historici. V případě uměleckého fotografa poukazuje na to, že díla vytvoří „vlastní unikátní metodou na plátno“.
Primátor Antonín Staněk, který vznik expozice inicioval, zároveň zdůraznil, že projekt není, co se peněz týče, závislý jen na rozpočtu města. Počítá, že na galerii přispějí sponzoři.
„Potenciální donátory jsme už obeslali. Jde o firmy, které se běžně sponzorsky podílejí například na městských bálech. Podle mého odhadu by jejich příspěvky měly uhradit minimálně polovinu celkových nákladů,“ řekl.
Po politicích město příspěvek nechce, spoléhá na sponzory
Možnost, že by na své podobizny přispěli také politici, ve hře není.
„Valná většina představitelů města už nežije. To, že by se nákladech podílely jejich rodiny, si popravdě moc neumím představit. Myslím si, že ani v takových městech, jako jsou Brno a Prostějov, se na tom takto nepodílejí,“ uvedl primátor.
Novou galerii radnice umístí do takzvaného primátorského salonku v historické budově radnice. Expozice by měla být hotová příští rok.
„Rozhodnutí vytvořit galerii souvisí s tím, že si v příštím roce připomínáme sté výročí vzniku republiky a také 170 let od přijetí zásad volené samosprávy města na jaře roku 1848,“ upřesnila mluvčí magistrátu.
„Bez ohledu na to, že v čele města stával vždy kolektivní orgán, jehož pravomoc byla někdy do značné míry limitována, v očích obyvatel města byl symbolem správy vždy starosta, předseda či primátor,“ dodal primátor.
Protektorátní vládci zařazeni nebudou, totalitní ano
V expozici lidé najdou celkem dvaadvacet portrétů politiků včetně komunistických špiček, které vedly město za totalitního režimu jakožto předsedové městského národního výboru.
„Na to téma jsme dlouho diskutovali. Nakonec jsme došli k názoru, že přestože volby v tomto období vypadaly, tak jak vypadaly, vzešli z nich představitelé města. A pod jejich vedením se Olomouc nějakým způsobem rozvíjela,“ řekl náměstek primátora a historik Pavel Urbášek s tím, že k jednotlivým dějinným etapám odborníci připraví patřičné vysvětlující texty.
Jediným obdobím, které nebude mít v galerii své zástupce v podobě fotoobrazů tehdejších přestavitelů města, je protektorát.
„V tomto případě jsem zdůrazňoval, že tehdy žádné volby nebyly. Komisaři byli do čela města dosazeni německou okupační smlouvu. V expozici je proto zmíníme jen textově,“ popsal náměstek.
