Porosty ve Smetanových, Čechových a Bezručových sadech, kterých se prořezávání týká, jsou podle zástupců výstaviště mimo jiné poničené suchem či kůrovcem. V řadě případů jde o pozůstatky z výstav či krátkodobých expozic konaných v 70. letech minulého století.
„Byly většinou vysazeny na nevhodná místa v hustém zápoji (vzájemném dotyku a prostupování větví stromů v lesním porostu, pozn. red.). a dnes jsou již vyvětvené, znehodnocené a neperspektivní. S ohledem na druhovou skladbu se do parků, které byly historicky založeny jako listnaté, nehodí,“ shrnul provozní náměstek pro zahradnickou činnost Zdeněk Šup.
Kácení se podle něj týká většinou menších stromů s obvodem kmene do osmdesáti centimetrů. V takovém případě není nutné mít povolení úřadů, ale stačí jim práce pouze oznámit.
„Jde o standardní pěstební opatření, bez kterých by se parky staly džunglí. Ve všech sadech pod naší správou již probírkové kácení probíhalo v zimním období uplynulých dvou let,“ doplnil Šup.
Vykácená místa mají vytvořit prostor pro novou generaci stromů
Na všechna opatření v olomouckých historických parcích podle vedení Flory dohlížejí ochranáři i památkáři společně se zahradním architektem. Tím je Radek Pavlačka z ateliéru Zahrada Olomouc.
„Pro parky je vždy dobré, že postupné etapy jejich obnovy mají jednotný přístup, který zaručuje udržení ucelené koncepce,“ uvedl Pavlačka.
„V minulosti proběhlo několik zásahů, které směřují k ozdravení více než sto let starých porostů a založení mladé generace dřevin, která bude postupně přebírat štafetu. Bez těchto nutných opatření by v parcích postupně mizely krásné stromy a s nimi velkorysý prostor, který zde byl promyšleně založen,“ dodal Pavlačka.
Nynější údržba je podle něj především celoplošnou ozdravnou asanací nemocných a nebezpečných stromů. V porostech tak vzniknou místa s dostatečným osluněním, aby zde mohly být vysazeny nové stromy, které budou postupně nahrazovat umírající generaci.
„Následně vysadíme mnoho solitérních stromů zdobících volné travnaté plochy. V některých místech se pak bude kácet také proto, aby v hustých skupinách zůstalo méně stromů, ale zase těch zdravějších, které budou mít více prostoru se nadechnout, zesílit a dospět ve zdravé jedince,“ vysvětlil Pavlačka.
