„Jednoznačně ukázaly na stále se prohlubující rozštěpení české společnosti a dalo by se říci, že i samotných Olomoučanů,“ komentoval detailní rozbory výsledků Lysek, který působí na katedře politologie a evropských studií Univerzity Palackého a mimo jiné zhodnotil pro MF DNES i předvolební kampaň stran.
Výsledky voleb spolu se socioekonomickými údaji zapracoval do speciálních map města a také do statistických modelů. Získal tak podrobný přehled, jak hlasování o novém zastupitelstvu dopadlo na různých místech Olomouce.
„Velkou neznámou letošních voleb bylo v Olomouci nové hnutí spOLečně. Otázka, jak uspěje, byla pro nás politology čistě z odborného hlediska velice zajímavá,“ podotýká politolog.
Hnutí spOLečně založil krátce před volbami ředitel přerovského exekutorského úřadu Robert Runták, byl hlavním sponzorem jeho nákladné a výrazné kampaně. Hnutí nakonec získalo bezmála šest procent hlasů, se třemi mandáty je součástí nové vládnoucí koalice.
„Zpočátku se zdálo, že spOLečně bude cílit na městské liberály, nakonec ovšem v kampani relativně úspěšně zacílili na celé voličské spektrum. Analýzy to potvrzují, spOLečně mělo podporu jednak tam, kde bydlí kandidáti, do jisté místy v centru, a pak například na sídlišti Povel. Brali hlasy napříč spektrem. V každém případě je však dominantní složkou jejich voličské základny městský liberál ze středu města,“ přibližuje Lysek.
spOLečně vystrnadilo TOP 09, liberálové a bohatí volili ProOlomouc
Při analýzách pracuje také se srovnáním výsledků komunálních voleb s tím, jak v Olomouci loni v říjnu dopadlo hlasování o nových poslancích. Může tak zjednodušeně řečeno popsat, od kterých stran na místní úrovni voliči odešli jinam a kde naopak zůstali věrní.
Mapy zobrazující zisky stran |
„Konkrétně na zisku hnutí spOLečně se největší mírou podíleli ti, kteří ve sněmovních volbách v roce 2017 volili Piráty a TOP 09. Dá se tak říci, že právě toto hnutí má částečně podíl na tom, že se TOP 09 do olomouckého zastupitelstva již nedostala,“ podotýká politolog.
Ovšem nejvýrazněji podle něj mezi městskými liberály a také bohatšími Olomoučany uspělo ProOlomouc architekta Tomáše Pejpka. I jeho hnutí dostalo hlasy od lidí, kteří ve sněmovních volbách podpořili Piráty či TOP 09. A to ještě ve větší míře.
„Voliči těchto stran jsou přelétaví, rozhodují se mezi podobnými subjekty na poslední chvíli. A byť například Piráti kandidovali jak do Sněmovny, tak do olomouckého zastupitelstva, o některé voliče přišli. Neměli tu výraznou kandidátku, postavili ji i z relativně neznámých tváří, které se v Olomouci do veřejné debaty v minulosti příliš nezapojovaly,“ vysvětluje Lysek.
Výsledky komunálních voleb v Olomouci najdete zde |
Hnutí ProOlomouc, jež v letošních volbách skončilo s dvanácti procenty hned druhé za vítězným ANO, získalo hlasy především v centru a také v částech města, v nichž stojí převážně rodinné domy.
„To znamená ve čtvrtích, kam se stěhují a žijí bohatší, většinou liberální voliči. ProOlomouc jsou stranou takzvané městské šlechty,“ popisuje politolog a na mapě dokládá, že velkou podporu mělo ProOlomouc například na Svatém Kopečku a v okolních městských částech.
ČSSD na kampaň mezi paneláky rezignovala
Výrazně menší podíl hlasů naopak získalo například na hustě obydlených panelových sídlištích na Povelu či Nových Sadech. Tady naopak oproti centru Olomouce bodovalo hnutí ANO, jež z podstatné části zdejších sídlišť vytlačilo levicovou ČSSD a KSČM.
„Jejich dosavadní voliči se ve velkém sešli právě u hnutí ANO. Z něj se postupně stala strana sídlišť, jeho marketing se na ně v kampani zaměřil. Pořádali tady pro voliče nejrůznější akce. Dříve na sídliště mohla spoléhat ČSSD, ale to už se změnilo,“ srovnává Lysek.
I proto olomoučtí sociální demokraté v komunálních volbách zcela propadli. Strana, která stála v posledních čtyřech letech s vlastním primátorem a několika radními v čele radnice, míří s pouhými dvěma zastupiteli do opozice.
„ČSSD na kampaň na sídlištích zcela rezignovala, zatímco marketéři z ANO se na to soustředili,“ říká politolog.
Jeden z jeho statistických modelů u historického propadu ČSSD ukazuje, že strana ztrácela podporu zcela stejně ve valné části olomouckých volebních okrsků.
„Předvolební kampaň ČSSD byla nevýrazná. Chybí jí tu výrazné osobnosti, které by na lokální úrovni dokázaly prolomit stigma aktuálního celostátního propadu celé strany. Olomoučané se tak u ČSSD řídili celostátní náladou, a vůbec ne kampaní. Jsem i toho názoru, že představitele ČSSD z čelních míst její místní kandidátky ani neznali,“ je přesvědčený Lysek.
