Univerzita Palackého předloni zaměstnala několik akademiků, kteří museli uprchnout z Turecka po tamním puči a čistkách. Rozhodl byste se stejně?
Nevím, o tom jsem neslyšel. Nicméně, pokud jsou to vzdělaní lidé, přišli s dobrými úmysly, chtějí tu pracovat a platit daně, tak s tím nemám žádný problém.
Díky vzdělání už mají společenský kapitál. Teď je aktuální debata o přijetí padesáti syrských sirotků. Přijal byste je?
Můj osobní názor je, že padesát malých sirotků ve věku řekněme do pěti let by nevadilo. Problém je, že celá situace byla velmi zmedializovaná. Nejprve se mluvilo o starších dětech, pak se to různě vysvětlovalo. Nakonec jsou ale informace ze Sýrie takové, že tam v podstatě žádní sirotci nejsou. Když někdo zůstane osamocen, postará se o něj širší rodina. Obávám se, aby v tom nebyl jiný úmysl než dobročinnost.
U tureckých akademiků i u dětí jste zmínil kritéria jako vzdělání či nízký věk. Kde je hranice, kdy byste už nikoho například z válkou zasažených oblastí nepřijal?
Jsem člen SPD, takže tady nechceme žádné nelegální imigranty, žádné nelegální uprchlíky, nepodporujeme to, co se děje v západní Evropě. Dovedu si představit, že pokud bude někomu poskytnut azyl, tak v rozumném množství lidem, kteří tu budou chtít pracovat, přijmou naši kulturu a nebudou jako muslimové prosazovat právo šaría či džihád.
Zmínil jste nelegální migranty. Co to je tedy legální migrant?
To je těžké. Tím, že EU přijímala všechny a pak jim teprve po dlouhém procesu udělovala či neudělovala azyl, v tu chvíli všichni, kteří azyl nedostali, přišli vlastně nelegálně. Azylové řízení trvá dlouho, oni se však mohou pohybovat po celé Evropě. A my tady tyto osoby, o nichž nic nevíme a které nemají žádnou čitelnou minulost, nechceme.
Stále mě zajímají vaše kritéria a měřítka pro výběr. Komu tedy chcete pomoci?
Klidně budeme pomáhat lidem z Ukrajiny a z dalších zemí bývalého Sovětského svazu, kteří u nich nemají práci. Potřebujeme kulturně příbuzné občany, schopné pracovat. Na trhu práce je nyní nedostatek lidí. Klidně se tak můžeme v této souvislosti daleko více otevřít například pro ukrajinské občany.
Takže dělítkem je pro vás kulturní základ daného člověka.
Nejenom, ale částečně je to pravda. Slovanská kultura je mi rozhodně bližší než muslimská.
Rozhovory s kandidáty na primátoraMF DNES před říjnovými komunálními volbami přináší sérii rozhovorů s lídry olomouckých kandidátek parlamentních stran a také s lídry nejvýraznějších místních uskupení. Čtěte také: Je potřeba otevřít téma stromů na náměstí, říká lídr hnutí spOLečně Odchod z koalice? Napadlo mě to, říká náměstek primátora a lídr TOP 09 Stromy na náměstí nejsou priorita, zeleň patří všude, říká lídr lidovců Letos dopadneme hůř, míní olomoucký lídr ČSSD. Na postu primátora netrvá Na lídra byla třeba mladší tvář, říká osmapadesátiletá nová jednička KSČM |
Je tam tedy pro vás dělítko i v náboženské rovině?
Určitě také.
Takže komu pomoci, byste rozlišoval i podle jeho vyznání?
Kdybych si měl vybrat mezi Ukrajincem nebo muslimem, tak raději Ukrajince.
Ale to je protiústavní, česká ústava zajišťuje svobodu vyznání.
Tak to tam raději nedávejte. To jsme mě trochu dotlačil do kouta. Neříkám, že jim odmítám pomoci. Říkám, koho upřednostňuji.
V programu máte, že jste pro využívání fondů EU pro velké městské investice. Váš předseda Tomio Okamura přitom EU velmi tvrdě kritizuje a odsuzuje, otevírá i téma referenda o vystoupení z Unie. Ale její dotace se přijmout nezdráháte.
Podporuji referendum, aby si lidé sami rozhodli, jestli chtějí odejít z EU. V tom zastávám názor SPD. V Olomouci jsme ale v koalici, hledali jsme programový průnik s SPOZ. V podstatě tak v každé druhé programové oblasti máme, že budeme využívat fondy EU a také norské či švýcarské fondy. A to proto, že předchozí radní za posledních 20 let zadlužili Olomouc dvěma miliardami korun. Nezbývají tak peníze na investice, bez dotací se nemůžeme hnout. Je třeba je využívat, pokud jsou. To je náš kompromis. Chceme, aby se Olomouc rozvíjela.
Nebylo by zkrátka čestnější, když něco takto kritizuji, odmítnout to se vším všudy?
Jsme politici, musíme být schopni kompromisu. EU chceme reformovat. Ty myšlenky jsou od referenda až po reformu Unie. Když to bude volný pohyb zboží a práce a nebude to instituce, která si začala hrát na celoevropský stát, budeme spokojení. Přerozdělování dotací teď funguje, pro Olomouc je to jediná možnost, jak investovat peníze.
V programu zmiňujete, že jste pro přímou volbu primátora. Toto jsou ale komunální volby, na této úrovni to nemáte možnost zařídit. Proč to tam píšete?
Tu možnost nemáme. Ale v rámci stávající koalice jsme se dostali do krajského zastupitelstva, kde máme pět zastupitelů a pak máme 22 poslanců. A ti mají zákonodárnou pravomoc.
Ale město ne.
Město ne. Budeme se snažit ovlivnit z naší pozice své zastupitele na kraji nebo poslance, aby tuto zákonnou možnost připravovali.
Ovšem bez tohoto vysvětlení to v programu pro komunální volby příliš opodstatnění nemá. To se asi shodneme.
To se shodneme. Ale chceme lidem naznačit, o co nám jde.
Voličům také sdělujete, že odmítáte privatizaci městských akciových společností, konkrétně zmiňujete technické služby či dopravní podnik. Možná se pletu, ale o jejich privatizaci v Olomouci nikdo nemluví. Proč v programu máte, co není na stole?
Dostal jsem informace, že se to v určitých letech probíralo na zastupitelstvu anebo se o tom mluvilo. Takže my to prostě uvádíme.
Kdy přesně to bylo?
Myslím, že to bylo v letech 2005 až 2010.
Ale teď aktuálně to není ve hře.
Myslím, že ne.
Takže proč to v programu máte, když to není aktuální?
Kdyby to zase napadlo někoho z nových zastupitelů. Předpokládáme, že se zastupitelstvo vymění.
Jaký máte ve volbách cíl?
Rádi bychom potvrdili výsledek parlamentních voleb, tedy kolem 12 procent. Bylo by to pět až šest zastupitelů. Ale situace je velmi složitá, jsou tu dva noví hráči. Hnutí ProOlomouc už má zastupitele a teď má větší ambice a je tu hnutí spOLečně pana Runtáka, jež věnovalo obrovské peníze do masivní reklamy. Těžko mohu odhadovat, jak to v Olomouci dopadne.
