„Policisté v Olomouckém kraji přijmou na tísňové lince denně průměrně kolem 180 telefonátů, z nich se ovšem situací vyžadujících zásah policie týká jen asi 140. Závažných oznámení týkajících se hrozícího přímého ohrožení života, zdraví, majetku nebo situací, kdy je na místě pachatel, bývá do desítky,“ nastínil Zbyněk Hanzl, vedoucí operačního střediska.
To vzniklo v květnu 2014 a nyní přebírá hovory z celého regionu. Pracuje v něm necelá padesátka lidí a na každé směně slouží osm až deset policistů.
Tísňovou linku, která měla ve středu v rámci osvětové kampaně svůj symbolický den stanovený na datum 15. 8., tak dál trápí nemálo hovorů, jež pouze mrhají časem operátorů či linku vyloženě zneužívají.
„Najdou se lidé, kteří volají, aniž by chtěli něco oznámit, jde jim jen o to si popovídat. Případně nahlašují věci, které s policií nebo záchranným systémem nemají nic společného,“ uvedl Hanzl.
„Třeba že v televizi po desáté večer vysílají nějaký „nevhodný“ pořad, s čímž bychom podle nich měli něco dělat, protože by ho mohly vidět děti. Dále jde o lidi, kteří chtějí nějaké informace, telefonní číslo či rovnou někam přepojit, čas odjezdu vlaku, nebo opilce žádající odvoz z hospody. A občas se operátoři stanou i terčem vulgárních nadávek,“ dodal.
Lidé mívají při volání stále problémy uvést všechny informace
V krajních případech, kterých je řádově několik desítek ročně, hlásí policisté zneužití linky telekomunikačnímu úřadu, který za to může viníkům udělit pokutu. Obvykle se pohybuje v řádech tisíců korun, podle zákona ale může dosáhnout výše až 200 tisíc.
I v případech odůvodněných hovorů ale musí policisté nezřídka řešit komplikace, kdy volající zprvu zapomínají na důležité údaje, například uvedení přesného místa nahlašované události.
„Po vyzvání policistou k hovoru by lidé měli říct své jméno, co přesně se stalo a zda byl někdo zraněn a dále kde přesně k události došlo s uvedením případného města a ulice. Důležité je také nezavěšovat, ale odpovědět na případné doplňující otázky operátora a také se řídit jeho pokyny,“ shrnula krajská policejní mluvčí Jitka Dolejšová.
Linka 158 byla policii přidělena v červnu 1960, z historických pramenů ale není jasné, kdy přesně začala sloužit. Nejprve začala fungovat v Praze, poté byla postupně zaváděna ve zbytku republiky.
Hlavní náplň hovorů má návaznost na denní dobu, ráno tak operátoři řeší nejvíce nahlášené krádeže či vloupání, když lidé objeví následky nočního řádění zlodějů. Během dne převažují dopravní nehody, večer pak výtržnictví, domácí konflikty nebo násilnosti.
