Rekonstrukci Jihoslovanského mauzolea, v němž jsou uloženy ostatky více než tisíce vojáků z první světové války, bránily nevyřešené majetkové vztahy. Původním vlastníkem stavby totiž bylo již bezmála 70 let zaniklé Království Jugoslávie, převod památky do majetku města v jednu chvíli řešilo až pět nástupnických států. Majitelem zchátralého mauzolea z roku 1926 se Olomouc stane v těchto dnech. Padne tak hlavní překážka pro jeho nutnou kompletní opravu.
Jihoslovanské mauzoleumMauzoleum stojí v olomouckých Bezručových sadech od roku 1926, stavbu navrhl architekt Hubert Aust ve stylu monumentálního neoklasicismu. Jde o kapli s kopulí a třemi řadami dórských sloupů vybudovanou na uměle navezeném pahorku. Ke vchodu do kaple vede dvojramenné schodiště, uvnitř jsou dnes poškozené, částečně zamalované fresky světců v byzantském stylu. Autorem sochařské výzdoby je Julius Pelikán. Pod kaplí je krypta, v železných regálech jsou uloženy malé očíslované dřevěné rakve s ostatky zhruba 1 200 jihoslovanských vojáků z první světové války. Jde o muže, kteří při ní zemřeli v olomouckých vojenských nemocnicích, později byly do Olomouce svezeny ostatky jejich krajanů i z jiných částí republiky. |
„Dojde k tomu po dvouletém soudním jednání, kdy se podařilo i díky velvyslankyni Slovinska paní Smiljane Knez uzavřít dohodu s nástupnickými státy a převést mauzoleum do majetku města,“ popisuje náměstek olomouckého primátora za KDU-ČSL Ladislav Šnevajs.
Zdůrazňuje, že se státy, které dnes leží na území někdejšího Království Jugoslávie zaniklého v dubnu 1945, nebyla Olomouc přímo ve při.
Cílem je vrátit tomuto místu důstojnost
„Už na začátku soudu jsme doložili dohodu mezi námi a nástupnickými státy, v níž se všichni shodujeme, aby se majitelem mauzolea stalo statutární město Olomouc. Katastr nemovitostí však nemůže tuto dohodu zapsat, aniž by nebyla posvěcena soudem,“ vysvětluje náměstek.
První vizi o opravách mauzolea přitom magistrát zveřejnil již v roce 2012, zahájení přestavby však odsouvaly právě soudní průtahy. Památník padlých jihoslovanských vojáků, jak zní oficiální název mauzolea, přitom v Bezručových sadech chátral dlouhé roky, často byl i cílem vandalů. A to navzdory tomu, že pod jeho kaplí s dórskými sloupy je krypta ukrývající v železných regálech malé dřevěné rakve s ostatky zhruba 1 200 jugoslávských vojáků, kteří za první světové války zemřeli v olomouckých nemocnicích či jinde v republice.
„Postupná oprava mauzolea se má stát pomyslnou i symbolickou tečkou zakončující obnovu olomouckých parků, které se po nedávné rekonstrukci znovu staly skutečnou chloubou Olomouce. Naším cílem je vrátit tomuto místu důstojnost. Zároveň tím chceme připomenout myšlenku slovanské vzájemnosti, jež sehrála důležitou roli v době vzniku Československé republiky,“ vyzdvihuje Šnevajs.
Město zná jména vojáků, kteří jsou v mauzoleu pohřbení
Celková obnova stavby ve stylu monumentálního neoklasicismu od architekta Huberta Austa vyjde podle nynějších odhadů na dvacet milionů korun. Rozdělena bude na tři části. První za zhruba osm milionů by měla začít již příští rok, radnice se na ni pokusí získat dotace. Město teď po získání mauzolea dokončí přesné plány jeho obnovy a doplní všechna potřebná povolení.
„Stavební práce v rámci první etapy mají spočívat v odstranění vlhkosti obvodového zdiva krypty, zahrnují také obnovu lemovacích zídek teras a venkovních schodišť. Poškozené prvky této kulturní památky budou nahrazeny kopiemi,“ upřesňuje mluvčí olomouckého magistrátu Radka Štědrá.
Městu se navíc nedávno podařilo odkrýt doposud neznámou kapitolu z historie mauzolea. V Bělehradském archivu se objevil přesný seznam vojáků, kteří jsou v Bezručových sadech pohřbení.
„A to včetně čísel rakví a dalších podrobných údajů. Postupně budeme tyto i jiné zajímavosti o mauzoleu zveřejňovat. Může to být zajímavé pro milovníky historie i potomky padlých vojáků,“ uzavírá Šnevajs.
