Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé se v Olomouci nejvíc bojí u nádraží, dobře se cítí hlavně v centru

  4:51aktualizováno  4:51
Nejvíce se lidé v Olomouci bojí před vlakovým hlavním nádražím a u supermarketů, kde se zdržují bezdomovci. Naopak nejpříjemnější místo je pro ně Horní náměstí. Vyplynulo to z velkého průzkumu Univerzity Palackého, do něhož se zapojilo přes dva tisíce lidí.
V centru Olomouce je hned několik míst, kde se lidé podle průzkumu cítí dobře.

V centru Olomouce je hned několik míst, kde se lidé podle průzkumu cítí dobře. | foto: Libor TeichmannMF DNES

Lidé dali najevo názor či emoce v takzvaných pocitových mapách, ve kterých vyznačili místa a oblasti, jež jsou podle nich rizikové, neatraktivní nebo kde se naopak cítí velmi dobře. Šlo o největší výzkum svého druhu v České republice.

„Dělali jsme podobné výzkumy v několika desítkách měst v České republice a ten olomoucký je zatím největší. Překvapilo mě, že se do tvorby pocitové mapy zapojilo tolik obyvatel,“ sdělil Jiří Pánek z Katedry rozvojových studií Univerzity Palackého v Olomouci.

Během loňského prosince a letošního ledna v pocitových mapách 2 245 lidí vyznačilo elektronicky anebo přímo na papíře na základě otázek Pánkova týmu například nejpříjemnější, neatraktivní či přímo nebezpečná zákoutí, která v Olomouci znají.

Do plánu krajského města zakreslili také místa, kde by se měla zlepšit hromadná doprava, anebo ta, jež by se do budoucna měla rozvíjet. Celkem se v olomouckých pocitových mapách objevilo přes 27 tisíc lokalit.

Chrámy a náměstí versus tržnice, nádraží a podchody

Příjemně se respondenti cítí například v rozlehlých parcích. „Ovšem úplně nejvíc hlasů zde získalo Horní náměstí, poté svatováclavský dóm a jeho okolí, Dolní náměstí, oblast kolem chrámu svatého Michala a kolem baziliky na Svatém Kopečku, ale také nově otevřené rozárium či nákupní Galerie Šantovka,“ vypočítal Pánek.

V kolonce nepříjemných či neatraktivních lokalit skončilo mimo jiné hlavní nádraží a jeho okolí, tržnice a tamní staré autobusové nádraží a také podchod u autobusového nádraží pod vnitřním obchvatem města v Hodolanech či dlouhé roky zpustlé Jihoslovanské mauzoleum v olomouckých Bezručových sadech, ve kterém jsou uloženy ostatky více než tisíce vojáků.

Vedle toho se vědci z Katedry rozvojových studií již několik let i pomocí pocitových map věnují otázce, kde se lidé v Olomouci necítí bezpečně.

„Je to náš dlouhodobější výzkum, tradičně vyskakují stejná místa. Vlakové nádraží a okolí, podchod v Hodolanech, parky - ovšem ty spíše v noci - nebo oblasti, kde se často shromažďují bezdomovci či lidé konzumující alkohol na veřejnosti, například před supermarkety,“ doplnil Pánek.

O výsledky výzkumu už se zajímá i radnice

Vlakové nádraží Olomoučané v pocitových mapách zakreslili také při dotazu na místa, která by se měla do budoucna ještě rozvíjet. „Především se pak jedná o pozůstatky průmyslových oblastí v širším centru města. Konkrétně jde o areál naproti atletického stadionu, ulici Šantova, zónu mezi Baumaxem a Moravou či volnou plochu vedle Moravské vysoké školy, kde bývají cirkusy,“ uvedl Pánek.

Kromě počtu lidí, kteří se v Olomouci do vyplňování map pustili, ho překvapilo, že se o výzkum zajímá i radnice. Ta výsledky podle Pánka zakomponuje do nového strategického plánu rozvoje města pro období 2017 až 2023.

„První výsledky jsme městu už předali. Nyní řešíme finální podobu kartografických výstupů s tím, že finální výsledky budou předány do konce března,“ řekl Pánek.

Podle náměstka olomouckého primátora Aleše Jakubce pocitové mapy poslouží zpracovatelům strategického plánu i jako přesné podklady pro určení konkrétních problémů města. U Pánkova výzkumu vyzdvihl přehlednost. Mapy Jakubec plánuje využít především při komunikaci s lidmi.

„Při veřejných projednáváních je můžeme veřejnosti ukázat a názorně říct, přesně tady je to a to potřeba vyřešit a dál prodiskutovat. Můžeme na nich ukázat, že například tady se na daném problému shodlo více než dva tisíce lidí,“ plánuje Jakubec, na magistrátu pod něj spadá odbor koncepce a rozvoje. Strategický plán, jenž má také přinést návrhy řešení neduhů města či jeho vizi pro rok 2030, bude podle něj hotový nejpozději na jaře 2018.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na dálnici D35 na Olomoucku narazily osobní auto a kamion do odstavené cisterny...
Do cisterny s plynem narazil kamion a auto, D35 na Olomoucku stojí

Nehoda osobního a nákladního auta, které narazily do odstavené cisterny s LPG, uzavřela v pondělí brzy ráno dálnici D35 na 280. kilometru ve směru na Olomouc....  celý článek

Ilustrační snímek
Ochránci zvířat pátrají po losovi, od D46 mohl vyrazit k Přerovu či Zlínu

Nevšední pohled se může v těchto dnech naskytnout lidem na střední Moravě, spatřit by zde totiž mohli losa evropského. Ochránci zvířat proto prosí veřejnost o...  celý článek

Starosta Dolních Studének na Šumpersku Radim Sršeň.
Lídr Starostů ve své obci vyhrál a porazil i ANO, ve Sněmovně ale nebude

Volební lídr Starostů a nezávislých v Olomouckém kraji a současně starosta Dolních Studének na Šumpersku Radim Sršeň ve "své" obci dovedl stranu k prvnímu...  celý článek

Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.