Dvě ženy, které se v minulosti dostaly do hledáčku Oldřicha Hradila, muže blízkého olomouckému podsvětí, začal následně za zvláštních okolností prověřovat policista z olomoucké okresní hospodářské kriminálky Martin Polášek. Jejich příběh MF DNES nedávno popsala.
Nad tím, jakým způsobem kriminalista pracoval, stále zůstává řada otazníků, stejně tak nad jeho vztahem s Hradilem. Polášek nepravomocně odsouzený za zneužití pravomocí přesto dodnes nebyl postaven mimo službu. Vedení policie ho pouze stáhlo z operativní činnosti.
Že Polášek nebyl postaven alespoň do případného zprošťujícího pravomocného rozsudku mimo službu, potvrdila mluvčí krajské policie Jitka Dolejšová.
„Policista byl odsouzen prozatím nepravomocně a v současné době odvolání řeší krajský soud. Vedení Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje se jednáním policisty důsledně zabývalo,“ sdělila Dolejšová.
„Služebním funkcionářem nebylo rozhodnuto o jeho postavení mimo službu, a to na základě důkladného ověření a posouzení všech okolností, rovněž také s přihlédnutím k jeho dosavadnímu výkonu služby, který byl dlouhodobě hodnocen nadřízenými velmi dobře,“ řekla mluvčí.
„V rámci provedených opatření byl policista s ohledem na vedené trestní řízení z preventivních důvodů přeřazen k výkonu jiné policejní činnosti,“ dodala.
Polášek tak zůstává na hospodářské kriminálce, podle mluvčí však nepůsobí v terénu a dělá na spisech.
„V případě jeho pravomocného odsouzení budeme rozsudek soudu plně respektovat a činit patřičné kroky dle zákona, a to včetně možnosti případného propuštění policisty ze služebního poměru,“ uvedla Dolejšová.
Nápomocný „znehodnocený“ dokument
Jak MF DNES již dříve popsala, Polášek byl letos na jaře odsouzen Okresním soudem v Olomouci za to, že v květnu 2018 na policejní stanici poskytl Oldřichu Hradilovi k ofocení dokument, který vypadal jako koncept usnesení o zahájení trestního stíhání.
To se týkalo Jany H., kterou Polášek tou dobu už nějaký čas prověřoval kvůli údajnému podvodu s bytem. Vyšetřovat ji přitom začal právě na základě informací, které získal od Hradila. Ten ovšem navíc figuroval ve sporu jako údajný poškozený.
Z rozsudku nad Poláškem, který redakce získala s využitím zákona o svobodném přístupu k informacím, plyne, že podle muže byl dokument dostatečně znehodnocený tím, že měl jinou spisovou značku a chybělo na něm razítko a jméno zpracovatele.
Podle soudkyně Kristýny Hradilové (jedná se o shodu jmen, s Oldřichem Hradilem nemá nic společného) však neměl Polášek vůbec právo takový dokument poskytnout. Ani forma, kterou dokument „znehodnotil“, není podle soudu polehčující okolnost.
„Tato opatření nejsou podle názoru soudu způsobilá znehodnotit dokument natolik, aby nemohl být prezentován jako usnesení o zahájení trestního stíhání vůči třetím osobám,“ zhodnotila soudkyně.
Podle té jen dokládají, že si byl obžalovaný velmi dobře vědom, jakou neoprávněnou výhodu taková informace Hradilovi přináší ke škodě či újmě ženy, vůči které mohl být dokument použit.
„Ale také například jako posílení pozice vůči dalším osobám, neboť prokazoval, že má přístup k interním dokumentům policejního orgánu,“ podotkla soudkyně.
Tlak na státní zástupkyni
Jak zároveň z rozsudku vyplývá, vztah mezi Hradilem a Poláškem je přinejmenším zvláštní. A podivné bylo také prověřování Jany H.
Polášek měl totiž od počátku jasno, že se žena dopustila podvodu.
Část jeho kolegů přitom tak přesvědčená nebyla, stejně jako dozorující státní zástupkyně Petra Plachá. Ta se navíc v průběhu času dostala pod vytrvalý tlak Hradila, který se o případ urputně zajímal.
„Je pravdou, že jsem zpočátku komunikovala i s panem Hradilem, který byl v postavení poškozeného, jelikož mě opakovaně telefonicky či osobně kontaktoval. Jeho zájem na prověřovaném případu byl velice aktivní,“ potvrdila Plachá MF DNES. Blíže však případ nemohla komentovat kvůli mlčenlivosti.
Z její výpovědi u soudu s Poláškem, kde figurovala v roli svědkyně, však lze vyčíst, že podezřelé okolnosti nekončily pouze Hradilovým usilovným zájmem o případ, ale pokračovaly i podobnou argumentací, jakou v kauze používal kriminalista Polášek. Také podle ní bylo zřejmé, že Hradil disponoval velmi přesnými informacemi o průběhu vyšetřování.
„Upozorňoval na nestandardní způsoby prověřování, že opakovaně dochází ke změně zpracovatelů. Když s tím prvně vyrukoval, tak mi to nebylo vůbec známo, průběžně nekontroluji, kdo na případu pracuje,“ řekla u soudu Plachá.
„Rozhodla jsem se, že to musím sdělit svému vedoucímu, protože informace, které měl, musel mít z policejního zdroje,“ popsala tehdy státní zástupkyně.
Odsouzený policista mlčí
V případě Jany H. pak stojí za pozornost, že s ní byl Hradil v osobním sporu, ale místo běžného trestního oznámení, které mohl podat na libovolné služebně, šel za Poláškem a ten pak rozjel vlastní prověřování. A to přestože věděl, že ze strany Hradila existuje jasná motivace v probíhajícím sporu o byt.
U soudu se Polášek hájil, že v případě podvodů bývá běžné, že paralelně se řeší i občanskoprávní spor. Hradil, který byl u soudu jako svědek, tvrdil, že neměl důvěru v policii, ale v Poláška ano, a proto mu občas „předával informace“. To vedl Polášek v policejních dokumentech jako „operativně pátrací činnost“.
Fakt, že prověřování Jany H. vzniklo právě z takové „operativně pátrací činnosti“, však již tehdy zaujalo dozorující státní zástupkyni Plachou.
„To jsem si nedovedla představit, jak se takový případ najde. Dotázala jsem se pana Poláška a ten mi řekl, že je to od jeho zdroje, a dál se k tomu odmítl vyjádřit. Ptala jsem se jednou, možná dvakrát, nikdy mi to neřekl,“ vzpomínala u soudu žalobkyně.
Redakce se po prvním neúspěšném pokusu získat Poláškovo vyjádření snažila kriminalistu kontaktovat přes jeho profily na sociálních sítích, do uzávěrky článku však na zaslané otázky nereagoval. Termín, kdy soud projedná jeho odvolání, zatím nebyl stanoven.
