Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Olomouc se po válce přestala bát povodní. V roce 1997 na to doplatila

  15:52aktualizováno  15:52
Při povodních v roce 1997 se Olomouc topila. Jeden z kořenů katastrofálních záplav přitom sahá až do poválečných let. Olomoučané tehdy při velkém rozvoji města zapomněli, že se mají velké vody bát.

Gorazdovo náměstí se proměnilo v přístaviště pro lidi evakuované z vodou pobořeného Černovíra, z Envelopy byla laguna a sídliště na jihu města byla zatopená.

„Řada staveb i průmyslových areálů vznikla v místech, kde se o povodni jako by vůbec neuvažovalo. Jde například o rozšíření bývalých Milo závodů či tehdy nově vzniklá sídliště – například Povel. Vždy jde o určitou historickou paměť. V poválečném období se vytratila. U řeky v záplavovém území vznikla řada důležitých staveb,“ přiblížil Jan Langr, vedoucí odboru ochrany na olomouckém magistrátu.

Srovnání let 1997 a 2017

Nevhodně umístěné stavby označil za velký problém, s nímž se musí Olomouc vypořádat při hledání ideální podoby protipovodňové ochrany.

„Nemá ho však jen Olomouc, ale i většina měst v České republice či v jiných zemích,“ doplnil Langr.

Ještě na konci 19. a začátku 20. století si Olomoučané riziko povodní evidentně uvědomovali. Město, v němž žilo bezmála 20 tisíc lidí, se po zrušení olomoucké pevnosti zbavilo sevření hradeb a začalo se v doposud nevídané míře rozrůstat.

„Když se například podíváte na Masarykovu třídu, tak u tamních bytových domů, přestože jsou v záplavovém území, nebyly škody v roce 1997 tak výrazné. Nespadly, stavitelé s velkou vodou počítali,“ srovnal Langr.

Připustil, že i v 19. století se město stejně jako v poválečných letech rozšiřovalo do míst, kde se povodně dříve objevovaly. Přesto podle něj nešlo o chybu. „Olomouc se tak mohla rozvíjet za předpokladu – a funguje to tak i dnes – že stavitelé nových domů brali riziko velké vody jako součást reality,“ upozornil Langr.

Velmi podobné je to i u mnohem staršího barokního Klášterního Hradiska. „I při jeho stavbě lidé evidentně věděli, že sem voda může přijít. Stojí na navýšeném místě, ani povodeň v roce 1997 jej nijak výrazně neohrozila,“ podotkl vedoucí.

Záplavové území zabírá třetinu Olomouce

V místech, kam rozbouřená řeka dosáhne, tak nové budovy i v současnosti rostou pouze za určitých podmínek.

„Záplavové území tvoří v Olomouci třetinu města. Pokud bychom tady nařídili zákaz výstavby, úplně bychom zastavili rozvoj Olomouce. Vždy je to o kompromisu,“ vysvětlil Langr. Hranice, za kterou už stavební stroje nemohou, je většinou až na úrovni stoleté povodně.

Lidé musí podle Langra přijmout fakt, že voda k Olomouci patří. „Byla přece nezbytnou podmínkou toho, aby město vůbec vzniklo. Musíme ale počítat s tím, že řeka může být i velkým rizikem. Naši předci na to mysleli,“ vyzdvihl.

Nevhodně umístěné poválečné stavby ale nejsou jedinou chybou, kterou lidé vykročili vstříc katastrofě. Velký podíl na záplavách měly před 20 lety i dřívější chyby člověka při hospodaření na polích, v lesích a řekách. Voda kvůli nim krajinou rychle protéká a při povodních snadněji nabírá rychlost a sílu.

„Velkou část našich řek jsme degradovali tím, že jsme je zregulovali. Narovnali jsme je a udělali z nich téměř umělé kanály. Podařilo se nám zajistit, aby voda z krajiny rychle odtekla. Takzvané meliorace pomohly zemědělství, získávali jsme tak další a další ornou půdu. S následky se ale potýkáme dodnes – voda totiž v naší krajině nakonec chybí,“ řekl expert z Univerzity Palackého, hydrobiolog Martin Rulík.




Nejčtenější

Muž přesvědčil policistu k demonstrativnímu oběšení, pak ho nechal zemřít

Sebevražda (ilustrační foto)

Policista z olomoucké krajské policie, který zemřel na začátku roku 2015, nespáchal dobrovolnou sebevraždu, ale byl...

Historik odkryl nevítaná fakta o masakru. Chtěl jsem najít pravdu, říká

Bývalý ředitel Muzea Komenského v Přerově František Hýbl. Za svou letitou práci...

Hubenější na váze a chudší o iluze kolem některých hrdinů české historie. Ale zároveň bohatší o zadostiučinění svému...



Osiřelou trať z Jesenicka nikdo nechtěl ani po slevě, brzy bude zadarmo

(ilustrační foto)

Ani na druhý pokus se nepodařilo prodat nevyužívanou železniční trať mezi Velkou Kraší a Vidnavou na Jesenicku. Zájemce...

Naše nejkrásnější náměstí. Sedm českých a moravských skvostů

Telč, náměstí Zachariáše z Hradce. Náměstí dnes vroubené skvostnými měšťanskými...

Určit nejkrásnější náměstí v českých a moravských městech je velmi ošemetná záležitost. Při oceňování hraje roli osobní...

Chartista Hradílek ukončil pod tlakem rodiny hladovku proti Zemanovi

Bývalý disident a mluvčí Charty 77 Tomáš Hradílek (8. listopadu 2017).

Bývalý disident Tomáš Hradílek ukončil hladovku, kterou držel 17 dní na protest proti prezidentské kandidatuře Miloše...



Další z rubriky

Číšník prohrál peníze z kasy, zamčený ve skladu pak fingoval okradení

(Ilustrační snímek)

Případ, v němž se z oznamovatele a oběti zločinu stal během několika dní podezřelý, vyšetřují policisté z Jesenicka....

Migrující los u Olomouce konečně překonal dálnice a zamířil k Libavé

Jeden ze snímků losa, který se nyní pohybuje západně od Olomouce.

Tříletému samci losa evropského, který v říjnu při migrování z východních Čech dorazil na Olomoucko, se podle informací...

Zase stejný přejezd. Na Prostějovsku narazil vlak do návěsu kamionu

Na nechvalně známém železničním přejezdu u křižovatky poblíž Smržic na...

Na přejezdu u Smržic na Prostějovsku narazil ráno vlak do návěsu kamionu. Ve vlaku cestovaly čtyři desítky lidí, kteří...



Najdete na iDNES.cz