Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Olomouc se po válce přestala bát povodní. V roce 1997 na to doplatila

  15:52aktualizováno  15:52
Při povodních v roce 1997 se Olomouc topila. Jeden z kořenů katastrofálních záplav přitom sahá až do poválečných let. Olomoučané tehdy při velkém rozvoji města zapomněli, že se mají velké vody bát.

Gorazdovo náměstí se proměnilo v přístaviště pro lidi evakuované z vodou pobořeného Černovíra, z Envelopy byla laguna a sídliště na jihu města byla zatopená.

„Řada staveb i průmyslových areálů vznikla v místech, kde se o povodni jako by vůbec neuvažovalo. Jde například o rozšíření bývalých Milo závodů či tehdy nově vzniklá sídliště – například Povel. Vždy jde o určitou historickou paměť. V poválečném období se vytratila. U řeky v záplavovém území vznikla řada důležitých staveb,“ přiblížil Jan Langr, vedoucí odboru ochrany na olomouckém magistrátu.

Srovnání let 1997 a 2017

Nevhodně umístěné stavby označil za velký problém, s nímž se musí Olomouc vypořádat při hledání ideální podoby protipovodňové ochrany.

„Nemá ho však jen Olomouc, ale i většina měst v České republice či v jiných zemích,“ doplnil Langr.

Ještě na konci 19. a začátku 20. století si Olomoučané riziko povodní evidentně uvědomovali. Město, v němž žilo bezmála 20 tisíc lidí, se po zrušení olomoucké pevnosti zbavilo sevření hradeb a začalo se v doposud nevídané míře rozrůstat.

„Když se například podíváte na Masarykovu třídu, tak u tamních bytových domů, přestože jsou v záplavovém území, nebyly škody v roce 1997 tak výrazné. Nespadly, stavitelé s velkou vodou počítali,“ srovnal Langr.

Připustil, že i v 19. století se město stejně jako v poválečných letech rozšiřovalo do míst, kde se povodně dříve objevovaly. Přesto podle něj nešlo o chybu. „Olomouc se tak mohla rozvíjet za předpokladu – a funguje to tak i dnes – že stavitelé nových domů brali riziko velké vody jako součást reality,“ upozornil Langr.

Velmi podobné je to i u mnohem staršího barokního Klášterního Hradiska. „I při jeho stavbě lidé evidentně věděli, že sem voda může přijít. Stojí na navýšeném místě, ani povodeň v roce 1997 jej nijak výrazně neohrozila,“ podotkl vedoucí.

Záplavové území zabírá třetinu Olomouce

V místech, kam rozbouřená řeka dosáhne, tak nové budovy i v současnosti rostou pouze za určitých podmínek.

„Záplavové území tvoří v Olomouci třetinu města. Pokud bychom tady nařídili zákaz výstavby, úplně bychom zastavili rozvoj Olomouce. Vždy je to o kompromisu,“ vysvětlil Langr. Hranice, za kterou už stavební stroje nemohou, je většinou až na úrovni stoleté povodně.

Lidé musí podle Langra přijmout fakt, že voda k Olomouci patří. „Byla přece nezbytnou podmínkou toho, aby město vůbec vzniklo. Musíme ale počítat s tím, že řeka může být i velkým rizikem. Naši předci na to mysleli,“ vyzdvihl.

Nevhodně umístěné poválečné stavby ale nejsou jedinou chybou, kterou lidé vykročili vstříc katastrofě. Velký podíl na záplavách měly před 20 lety i dřívější chyby člověka při hospodaření na polích, v lesích a řekách. Voda kvůli nim krajinou rychle protéká a při povodních snadněji nabírá rychlost a sílu.

„Velkou část našich řek jsme degradovali tím, že jsme je zregulovali. Narovnali jsme je a udělali z nich téměř umělé kanály. Podařilo se nám zajistit, aby voda z krajiny rychle odtekla. Takzvané meliorace pomohly zemědělství, získávali jsme tak další a další ornou půdu. S následky se ale potýkáme dodnes – voda totiž v naší krajině nakonec chybí,“ řekl expert z Univerzity Palackého, hydrobiolog Martin Rulík.




Nejčtenější

Policie dopadla muže podezřelého z pořezání tenistky Kvitové

Petra Kvitová

Policie zadržela muže, kterého podezřívá z předloňského útoku na tenistku Petru Kvitovou v jejím bytě v Prostějově....

Zmizet chtěl sám, myslí si manželka pohřešovaného olomouckého radního

Vlivný člen olomoucké ČSSD, radní a ředitel městských technických služeb...

Policisté už třetí týden pátrají po vlivném politikovi ČSSD z Olomouce Miroslavu Petříkovi. Ve středu 9. května ho...



Přepadení Kvitové vyřešil tým na odložené případy. Pomohl anonymní tip

Tenistka Petra Kvitová na setkání s novináři po propuštění z nemocnice. (23....

Příběh, který 20. prosince 2016 vyvrcholil vážným zraněním české tenistky Petry Kvitové, loni v listopadu už málem...

Češi do Evropy: Plzeň a Slavia mají pohárový podzim, Jablonec je blízko

GÓL, část druhá. Míč už je v síti a fotbalisté Slavie slaví úvodní branku duelu...

Mistr ve skupinové fázi Ligy mistrů, stříbrný tým nejvyšší domácí soutěže v 3. předkole Champions League s případnou...

Muže obviněného z pořezání tenistky Kvitové poslal soud do vazby

Policie zveřejnila identikit muže, který napadl tenistku Petru Kvitovou.

Muže obviněného z předloňského útoku na tenistku Petru Kvitovou v jejím bytě v Prostějově poslal soud do vazby. Za...

Další z rubriky

O jedno menší město méně. Olomouckému kraji už ubyly tisíce obyvatel

(Ilustrační snímek)

O více než 8 600 lidí přišel za poslední dekádu Olomoucký kraj, počet jeho obyvatel klesl na zhruba 633 tisíc. Úbytek...

Archeologové objevili u centra Mohelnice studnu, mince i torzo brány

Archeologové během průzkumu před rekonstrukcí autobusového nádraží u centra...

Keramické střepy a mince ze 16. století, neporušenou kamennou studnu hlubokou 15 metrů a velkou dřevěnou káď zřejmě z...

Muže obviněného z pořezání tenistky Kvitové poslal soud do vazby

Policie zveřejnila identikit muže, který napadl tenistku Petru Kvitovou.

Muže obviněného z předloňského útoku na tenistku Petru Kvitovou v jejím bytě v Prostějově poslal soud do vazby. Za...

Najdete na iDNES.cz