Vítězslav Kolek vystudoval olomouckou lékařskou fakultu a následně celý svůj profesní život spojil s místní fakultní nemocnicí. V roce 1977 zde nastoupil jako sekundární lékař na tehdejší kliniku tuberkulózy a respiračních nemocí, působil také na II. interní klinice a v roce 1999 převzal vedení kliniky plicních nemocí
a tuberkulózy.
Byl také předsedou České aliance proti chronickým respiračním nemocem, místopředsedou České pneumologické a ftizeologické společnosti a působil i v řadě dalších odborných organizací.
„Úmrtím profesora Kolka jsem hluboce zasažen, byl to můj blízký přítel. A k tomu velký odborník, který se významně zasloužil o rozvoj kliniky a celé pneumologie. Určitě na něj bude vzpomínat i řada jeho vděčných pacientů,“ uvedl ředitel fakultní nemocnice Roman Havlík.
Poslední rozhovorUznávaný lékař poskytl MF DNES krátce před smrtí rozhovor. Mluvil například o tom, že ženy už dohánějí muže v četnosti výskytu rakoviny plic, a dokonce jí při stejné délce a intenzitě kouření trpí častěji než jejich protějšky. Také v něm ale dával větší naději pacientům s chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem, plicními fibrózami nebo právě rakovinou plic. Publikován bude v sobotním vydání MF DNES. |
Známý olomoucký lékař se stal v roce 1991 docentem pro obor vnitřní nemoci a o šest let později profesorem vnitřního lékařství.
Hodnosti docenta a profesora, stejně jako vědeckých titulů CSc. a DrSc., dosáhl především za výzkum sarkoidózy, tedy zánětlivého onemocnění neznámého původu postihujícího nejčastěji nitrohrudní lymfatické uzliny a plíce, a v oblasti dalších plicních procesů vedoucích k dechové nedostatečnosti.
Kolek byl spolu s molekulárními genetiky a imunology olomoucké lékařské fakulty členem týmu, který patří mezi přední výzkumná evropská centra zkoumající tyto nemoci. Mimo jiné byl autorem či spoluautorem 504 odborných publikací a více než patnácti stovek přednášek v Česku i v zahraničí.