Slíbené vysázení stromů na náměstí je pro Olomouc těžko splnitelným úkolem

Návrat stromů na olomouckou Masarykovu třídu či Horní náměstí si kvůli stínu přeje část veřejnosti a pro koaliční hnutí spOLečně byly stromy na náměstí dokonce jedním z hlavních témat předvolební kampaně. Petici podepsaly tisíce lidí, město kvůli zeleni nechává zpracovávat studie. Jakmile má ale dojít na sázení, není vždy úspěšné.

Olomoucká radnice usiluje o návrat stromů na Horní náměstí. Podle autora jeho současné podoby, architekta Jana Šépky, by ale narušily vzhled náměstí vytvářený paláci a sloupem Nejsvětější Trojice. | foto: Tomáš Frait, MAFRA

Na náměstí stromy odmítají památkáři i architekt Jan Šépka, který se podílel na jeho podobě. Překážkou jsou třeba ale také inženýrské sítě.

Naposledy se to ukázalo minulý měsíc, kdy se město na Masarykově třídě pokusilo vysadit třináct akátů. Pozvalo novináře, dělníci vykopali jámy, ale stromy už neusadili. Narazili na kabely, které nejsou nikde evidované a nikdo se k nim nehlásí.

V minulosti přitom na frekventované a významné spojnici centra a hlavního nádraží rostla dlouhá alej akátů z roku 1924. Poslední ještě stojí před pedagogickou fakultou na Žižkově náměstí.

A právě akáty chtěla radnice na Masarykově třídě sázet po levé straně bulváru ve směru do centra. Stát měly v části třídy mezi ulicemi Jeremenkova a Březinova.

„Podle map to mělo být jedno z mála míst bez inženýrských sítí. Zahradníci začali hloubit jámy, ale po pár hodinách je zastavily kabely, které nejsou evidované v podkladech a ke kterým se nikdo ze správců infrastruktury zatím nehlásí,“ popsal primátor Miroslav Žbánek (ANO).

Problém s kabely má řešit fólie proti prorůstání kořenů

Město hledá majitele kabelů, aby mohlo pokračovat. Když se ukáže, že jsou kabely už nefunkční, chce ho donutit, aby je za své odstranil. Podzemí plné inženýrských sítí podle mluvčí radnice Radky Štědré komplikuje sázení stromů ve městech v celé republice.

„Zatím se obecně nepodařilo najít s jejich správci kompromisní řešení,“ uvedla s tím, že i přesto se radnici nějaké stromy letos vysadit podařilo. A to deset japonských třešní ve Vídeňské ulici či deset lip u pískovny Hamrys.

„Také se připravuje výsadba devíti lip v Legionářské ulici, devíti stromů ve Schweitzerově ulici a osmnácti kusů v ulici Martinova,“ doplnila mluvčí.

Přímo na Masarykově třídě má město dvě možnosti, jak tam stromy dostat. První je klasické sázení do země, druhou vložení stromů do velkých obdélníkových „květináčů“, jejichž boky by zakrývaly okrasné traviny a keře.

„To je ale finančně náročnější. Nejen při realizaci, ale i kvůli následné péči. Upřednostňujeme proto dohodu se správci infrastruktury a sázení v ochranných pásmech při zabezpečení sítí fóliemi proti prorůstání kořenů. Jednání jsou plánována na začátek roku 2021,“ upřesnila Štědrá.

Inženýrské sítě pak podle architekta Jana Šépky výrazně komplikují i případné sázení stromů na Horním náměstí.

„Znamenalo by to drahé přeložky. Není to rychlé ani levné řešení,“ ohodnotil Šépka. Sám ale patří do tábora, který zde stromy odmítá.

Analýza: Stromy byly na náměstí napříč stoletími

Debata, zda na náměstí mají stát, se v Olomouci s přestávkami vede už od 90. let, kdy Šépka s dalšími architekty navrhl jeho současnou podobu.

„Horní náměstí je velkorysý prostor, důležitou roli tu hrají členité fasády domů a paláců. Byly stavěné pro reprezentaci, jsou krásné a majestátní. Je to velká hodnota, kterou Horní náměstí má. A stromy by ji zakryly, byla by to škoda,“ říká architekt.

„Dominantami náměstí jsou navíc sloup Nejsvětější Trojice a kašny. Tvoří důležitou geometrickou množinu a do této zásadní historické roviny by stromy zasáhly. Výsadba by byla v rozporu s podstatou tohoto prostoru, udělala by z něj maloměstské náměstí,“ míní Šépka, byť nerozporuje, že se v minulosti objevila i období, kdy stromy na náměstí rostly.

To zmiňuje také město, které si k tomu nechalo zpracovat historickou analýzu.

„Prokázala, že se stromy na historickém náměstí vyskytovaly napříč stoletími a měly na Horním náměstí svůj opodstatněný význam,“ uvedl náměstek primátora Otakar Bačák a dodal, že analýza má sloužit jako podklad pro další diskuse. Těm se nebrání ani Šépka.

Sám Bačák se na radnici dostal v barvách hnutí spOLečně, pro něž byly stromy na Horním náměstí a také jinde ve městě ve volbách před dvěma lety velkým tématem.

„Dokud se ale nepodaří pokročit v řešení sporu ohledně autorských práv a názorů na vhodnou památkovou ochranu, bude umístění stromů na Horní náměstí problém,“ řekl Bačák.

Architekt: Náměstí stín chybí, ale navrhuji rolety

Příznivci sázení stromů v centru Olomouce argumentují, že by díky zeleni v parných létech byl na jinak rozpáleném Horním náměstí stín. Fakt, že tady ve slunečných dnech chybí, připouští také uznávaný pražský architekt Jan Šépka. Existuje však podle něj i jiná možnost, jak ho sem dostat. Navrhuje výsuvné rolety.

Diskusi o sázení stromů na Horním náměstí se podle svých slov nebráníte, ale nejste příznivcem této myšlenky. Podle části veřejnosti by ovšem pomohly v horkých létech.
Na náměstí v létě stín skutečně chybí. Již několikrát jsem ale městu navrhoval, že by bylo možné severní stranu náměstí, kde stojí Edelmannův palác a kde se hodně slunce opírá, zaclonit výsuvnými roletami.

Jak konkrétně by to vypadalo?
Zakrýt by mohly i celý chodník. Na dobových fotografiích je vidět, že na podstatné části domů takové rolety byly. Památkáři proti tomuto řešení nic nenamítají. Navíc bychom stínu docílili velkoryseji než díky stromům a současně bychom nenarušili historický ráz domů a paláců. Turisté i obyvatelé Olomouce by je stále mohli obdivovat v plné kráse.

Proč tedy ještě rolety na náměstí nejsou?
Možná na to jednou dojde. Je to spíš na jednání s vedením města. Primátoru Žbánkovi jsem to také ukazoval, nebyl v zásadě proti. Ale témat k řešení je na městě zřejmě tolik, že na to teprve přijde řada.

Kdy jste mu to ukazoval?
Minulý rok. Probírali jsme však víc věcí a otázek kolem Horního náměstí. A řekl bych, že to není jen jeho věc, ale třeba i odboru koncepce a rozvoje.