Například architekt a opoziční zastupitel z hnutí ProOlomouc Tomáš Pejpek má jasno, sloupy musejí z třídy 1. máje zmizet.
„Toto řešení je zcela neadekvátní tomu, že se pohybujeme v jedné z nejvýznamnějších městských památkových rezervací v České republice. Z dlouhodobého hlediska to tak nemůže zůstat,“ je přesvědčen.
Nejdříve chce zkusit vyjednat přesun sloupu, jenž při přímém pohledu z třídy 1. máje do frekventované Komenského ulice zakrývá katedrální chrám svatého Gorazda vybudovaný v letech 1937 až 1939 v duchu byzantsko-ruské pravoslavné architektury, v tuzemsku ojedinělé. Moc nadějí si Pejpek ale nedává.
Spor o sloupy v centru |
„Pan náměstek Filip Žáček (mimo jiné má na starosti investice – pozn. red.) už téměř vyloučil, že by se tento sloup v rámci stavby ještě upravil. Tato varianta prý není moc reálná. Ještě o tom ale budeme mluvit,“ podotýká architekt.
Teď na třídě 1. máje stojí devět sloupů, počítalo s nimi stavební povolení vydané v roce 2010. Objevily se tam při nynějším kompletním přebudování čtyřsetmetrového úseku mezi náměstím Republiky a hotelem Palác. Nová silnice, chodníky, kanalizace, osvětlení a hlavně výměna tramvajových kolejí vyjde na zhruba osmdesát milionů.
Část vlastníků kotvení trolejí na svých domech odmítá
Troleje byly doposud ukotvené ve stěnách domů. Aby tam zůstaly, se pokoušel s jejich vlastníky domluvit olomoucký dopravní podnik.
„Z celkových osmnácti se ve třinácti případech podařilo vyjednat nějakou formu dohody. V pěti případech byli majitelé rozhodně proti umístění závěsů trolejí,“ vysvětluje mluvčí radnice Michal Folta.
„Proto jiná možnost než použití sloupů v části trati nebyla, nemají-li být omezována vlastnická práva občanů. Nejde samozřejmě o ideální řešení, ale za daných okolností je jediné možné,“ dodává s tím, že přemístění sloupu, který kryje chrám svatého Gorazda, není na pořadu dne.
Přímou zkušenost s vlivem trolejí na stav domu má Petr Kopečný, jehož dědečkovi na třídě 1. máje patří část jednoho z domů. Ani on na něm trolej už nechtěl.
„Stačí, když se pohupuje, začnou se třást skleničky. Ani nemusí projíždět tramvaj. V bytě jsme opravili omítky, už za tři čtyři měsíce se ale kvůli tomu objevily praskliny,“ říká Kopečný.
Podle opozice město zanedbalo jednání, radnice to odmítá
Dnes má před domem sloup. Kopečný si vybavuje, že se nové ukotvení trolejí s majiteli řešilo před zhruba deseti lety. „A to dopisem. Město to bralo více méně jako formalitu. Dost lidí, kteří tu mají domy, řeklo ne,“ vzpomíná.
I způsob, jímž radnice před lety s vlastníky vyjednávala, dnes opozice kritizuje. Pejpek má za to, že tomu politici nevěnovali dost pozornosti. Argumentuje před časem zrekonstruovanou Denisovou ulicí. Tady se město podle něj s majiteli na opětovném zavěšení trolejí dohodlo.
„Je to o úsilí, které se tomu věnuje, a zřejmě i o penězích. Je samozřejmě nutné tuto újmu majitelům nějakým způsobem kompenzovat,“ míní Pejpek.
Kopečného to ale příliš nepřesvědčilo. „I kdyby finanční kompenzace byla v řádech desetitisíců, za ty škody to nestojí,“ podotýká.
Radnice rozhodně odmítá výtku opozice, že nevěnovala dostatečnou pozornost jednáním s místními.
„Není to pravda. Majitelé nemovitostí byli osloveni písemně, poté s nimi jednal zástupce Dopravního podniku města Olomouce osobně, v některých případech opakovaně. Respekt k soukromému vlastnictví tedy nakonec vedl k tomu, že bylo zvoleno řešení za pomoci trakčních stožárů,“ uzavírá Folta.
