Kvůli novému územnímu plánu, který je určujícím dokumentem pro podobu města, čelí olomoucký magistrát už třem žalobám.

Kvůli novému územnímu plánu, který je určujícím dokumentem pro podobu města, čelí olomoucký magistrát už třem žalobám. | foto: Libor Teichmann, MF DNES

Město udělalo v územním plánu z parcely ulici, majitel radnici žaluje

  • 1
Olomouc má na krku další žalobu kvůli územnímu plánu. Klíčový dokument napadl majitel pozemku, jemuž město na části parcely načrtlo novou ulici. I když před tím samo uznalo, že tu být nemusí. Části Olomouce kvůli sporu hrozí patová situace v podobě zablokování výstavby domů.

Olomoucká radnice se nyní k případu nevyjadřuje. „A to vzhledem k tomu, že aktuálně probíhá soudní řízení. Veškerou argumentaci jsme uvedli do vyjádření k žalobě,“ říká mluvčí magistrátu Radka Štědrá.

Na začátku to přitom vypadalo na příběh se šťastným koncem. V létě roku 2010 vznikl koncept nového územního plánu. Základ stěžejního dokumentu, jenž určí budoucnost města na desítky let, zasáhl i rozlehlý pozemek u vily rodiny Martina Začala v Čadově ulici.

Třiatřicetiletý olomoucký advokát zjistil, že koncept plánu na podstatné části parcely počítá s veřejným prostranstvím. Pravděpodobně by tudy vedla i nová ulice k dalším stavebním parcelám. Vzniknout mají na okolních polích.

„A to navzdory tomu, že o kus dál je další pozemek v majetku města, po němž by tato plánovaná ulice mohla bez problémů vést,“ popisuje pro MF DNES Začal.

Námitka přijata. Nebo vlastně ne

Dle svých slov se při první příležitosti ozval, stejně jako řada lidí proti konceptu plánu podal námitku. Běžný postup, díky němuž může město z připravovaného dokumentu vychytat mouchy. U Začala ale nezafungoval, byť to v první chvíli vypadalo nadějně.

„Město s naší námitkou poprvé souhlasilo. Zohlednilo ji a my jsme byli spokojeni,“ říká. Dokládá to takzvaným vypořádáním námitky. Úředníci v něm píší, že trasa navrženého veřejného prostranství v reakci na námitku povede po městských pozemcích.

„Dle stavebního zákona se naše schválená námitka měla promítnout do pokynů pro vypracování návrhu územního plánu. Nicméně - a dodnes nevíme proč - se v něm znovu objevila původní varianta,“ kroutí hlavou advokát.

Návrh plánu je dalším krokem k jeho definitivní podobě, vychází z upraveného konceptu. Začal podal další námitku. Protestoval vlastně proti tomu, v čem už mu město jednou za pravdu dalo. Podruhé tutéž námitku ale neuznalo.

„Zdůvodňuje to i tím, že rozdělení našeho pozemku rozvíjí stávající blokovou urbanistickou strukturu, v níž ulice vytváří pravidelnou pravoúhlou mříž. Při pohledu na mapu ale jednoduše zjistíte, že tady žádná struktura s pravoúhlými ulicemi není,“ diví se Začal.

Majitel parcely: Město umožní výstavbu v okolí, ale na náš úkor

Plán, který platí od konce loňského září, podle Začala rodinný pozemek znehodnotil. Zamýšlené veřejné prostranství ho přetnulo, jednu polovinu tak zablokovalo. Začalova rodina přitom chtěla pozemek zhodnotit, loni si nechala zpracovat plány nízkopodlažního bytového domu, jenž by tady případně pronajímala.

„Využít jej mohli například senioři. Ještě za platnosti původního územního plánu jsme na tuto stavbu požádali o územní rozhodnutí. Nový plán nám to teď blokuje, nemůžeme to postavit,“ krčí rameny Začal.

Polovina pozemku je tak v jeho očích nyní dále nevyužitelná. V zamítnutí druhé námitky vůči návrhu územního plánu magistrát mimo jiné argumentuje, že navrženými veřejnými prostranstvími na advokátově parcele zpřístupňuje nové zastavitelné plochy. Začal s tím ale nesouhlasí.

„Umožňují výstavbu na nynějších okolních polích, ale na náš úkor. Zeleň a veřejné prostranství by se měly při plánování rozvoje města umísťovat především na státní či obecní pozemky. A až poté, pokud není jiná možnost, na parcely soukromých vlastníků. V této situaci ovšem nejsme. Obecní pozemek tady je,“ vyzdvihuje.

„Město nerespektovalo své vlastní rozhodnutí“

Město podle něj navíc rozhodnutí o trase veřejného prostranství zčásti opírá o evidovanou územní studii k dané lokalitě z roku 2007.

„Ovšem náš pozemek na ní ani není zakreslen. Tato územní studie s rozdělením naší parcely vůbec nepočítá. Navíc začátek plánované ulice je i v této studii veden po pozemku města,“ líčí Začal.

Sáhl tak po žalobě, u krajského soudu ji podal na konci loňského roku. Olomouc podle něj jednoznačně porušila stavební zákon.

„Jde o nesprávný protizákonný úřední postup, kdy po zohlednění naší námitky město nerespektovalo své vlastní rozhodnutí. Nevím, zda je to chyba dozoru města nad architekty z kanceláře Knesl a Kynčl, která olomoucký územní plán vypracovala, anebo se jim to zkrátka nechtělo dělat,“ přemítá Začal. V žalobě píše i o tom, že Olomouc nerespektovala vlastnické právo.

„Pokud jsou pro podobné změny k dispozici pozemky v majetku obce, má se veřejné prostranství plánovat a umísťovat primárně na ně,“ shrnuje.

Magistrát čelí kvůli územnímu plánu už třem žalobám

Územní plán je ale v tomto případě dvojsečnou zbraní, která v Chválkovicích zraňuje i Olomouc. Pokud by totiž někdo chtěl podle něj postupovat, musí se nejprve dohodnout se Začalem coby majitelem klíčové parcely. Magistrátu či komukoli jinému by část musel prodat. A do toho se nehrne.

„My zkrátka nechceme mít hned u rohu domu novou ulici. Město si tak samo rozvoj tohoto území zablokovalo. Nikdo tam nic nepostaví. Ani my, ani magistrát, ani případní zájemci o výstavbu,“ vypočítává advokát.

„Nebudeme to chtít prodat. Navíc je otázka, zda by magistrát či někdo jiný byl ochoten za parcelu pro veřejné prostranství zaplatit cenu, kterou my budeme logicky požadovat ve výši odpovídající stavebnímu pozemku. Protože tím ta parcela doposud byla,“ dodává.

Kromě sporu s Martinem Začalem čelí Olomouc kvůli novému územnímu plánu dalším dvěma žalobám. Jednu podala developerská společnost podnikatele Richarda Morávka, která u centra plánuje vztyčit 75metrovou kontroverzní Šantovka Tower (více čtěte zde).

Morávek zjednodušeně řečeno usiluje o zrušení omezení, které v územním plánu vybudování věžáku blokuje. V tomto případě už ostravský krajský soud stanovil i termín jednání, první stání nařídil na příští středu. Další žalobu podal člověk, jehož jméno soud kvůli ochraně osobních údajů nemůže sdělit.