Plán sloučení olomouckých center vědy je na úkor fakult, bouří se kritici

  4:53aktualizováno  4:53
Protesty, petice a ostrá vyjádření vědců vyvolal na olomoucké Univerzitě Palackého plán rektorátu zřídit nový vysokoškolský ústav, který by spojil tři vědecká centra fungující dosud jako součásti přírodovědecké a lékařské fakulty. Podle kritiků jde o vyvedení majetku a lidí, což fakulty poškodí.

Plán na sloučení tří olomouckých vědeckých center, mimo jiné Ústavu molekulární a translační medicíny (na snímku), zažehl na dvou fakultách olomoucké univerzity spory. | foto: Petr JanečekMAFRA

Chystaný Czech Institute of Science and Technology (CIST) má pod svá křídla převzít Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) a Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM).

Vedení školy argumentuje tím, že jen silný ústav si po roce 2020, kdy skončí státní a evropské dotace, sáhne na světové granty. Zejména zaměstnanci přírodovědecké fakulty, pod niž patří RCPTM a CRH, s tím ale nesouhlasí. Podle nich na tom bude tratit fakulta, jež přitom pomohla špičková vědecká pracoviště vybudovat.

„Přes projekty přírodovědecké fakulty přiteklo do vědeckých center za uplynulou dekádu 3,5 miliardy korun a další peníze jsme investovali z fakultního rozpočtu. Když centra vznikala, katedry, které byly jejich jádrem, tam navedly i část svého majetku, aby vědci mohli hned od začátku pracovat,“ upozornil děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala.

„Vyvedení aktivit, pracovníků, majetku a grantů těchto center může fakultě způsobit výrazné problémy jak po stránce ekonomické, tak i z hlediska zajištění výuky a plnění závazků v řešených projektech,“ dodal s tím, že se kvůli možným tahanicím o majetek a peníze obává i zhoršení mezilidských vztahů. Řada vědců má totiž úvazek rozdělený mezi katedry a centra.

Právě zaměstnanci fakulty už týden podepisují petice a různá prohlášení, v nichž plán univerzity odmítají. K „povstání“ přírodovědců přispěl i způsob, jakým se o plánu univerzity dozvěděli, první konkrétní informaci si totiž všichni včetně děkana přečetli v úterý 25. září v univerzitním online časopisu Žurnál.

Na diskusi o velké změně nechala univerzita sotva dva měsíce

Teprve ve stejný den odpoledne dostala fakulta k dispozici důvodovou zprávu a návrh interní dohody a harmonogram postupu přišel dokonce ještě o další den později. Dokumenty, na jejichž vzniku se podíleli i ředitelé RCPTM A CRH, jsou v takovém stupni zpracování, že to zarazilo i samotného děkana.

„To, že se něco chystá, se proslýchalo asi půl roku. Nicméně bylo to na úrovni drbů, proto jsem to bral s rezervou. První dokument, který tomu nasvědčoval, jsem zachytil v červenci,“ popsal Kubala s tím, že na konci srpna proto spolu s předsedou fakultního akademického senátu požádali o schůzku rektora Jaroslava Millera.

„Tam jsme se dozvěděli, že se připravuje vznik ústavu, který má zastřešit přírodovědecká výzkumná centra. Povídali jsme si dlouho, ale podrobnosti jsme se nedozvěděli. Detailní návrh jsme dostali až předminulý týden,“ uvedl děkan.

Proč Kubala či šéfové kateder nebyli u tvorby tak zásadních materiálů? Prorektor Petr Bilík to vysvětluje „špatnou zkušeností“ z diskusí nad jinými plány.

„Když jsme o jiných věcech nejprve mluvili a potom se snažili dát jim nějaký obrys, nebylo to ideální. Tentokrát pan rektor rozhodl, že se na bázi center nejprve vypracují konkrétní dokumenty k diskusi. Byli osloveni partneři, vytvořila se základní matrice, která teprve nyní míří do širšího kolečka v akademické obci.“

Jak však vyplývá z předložených návrhů, s moc dlouhou diskusí nad podobou dohody s fakultami univerzita nepočítala. Už na konci listopadu chce vedení školy předkládat připravené dokumenty Akademickému senátu UP a v mnoha pasážích navrhované interní dohody počítá s existencí ústavu v roce 2019.

Vysoká hra o velké peníze ovlivňuje i univerzitní politiku

Vědecká centra vznikla v roce 2010 zjednodušeně řečeno na objednávku státu, který do nich přes mateřské fakulty napumpoval miliardy korun. Až dosud měla centra na své fungování skvělé finanční podmínky. Jak se však blíží konec mimořádné státní podpory a začátek období, kdy se fakulta bude muset o centra postarat sama, přiostřuje se i vztah mezi oběma stranami.

„Centra od počátku vyvíjejí velmi silný tlak na vedení fakulty, aby si zachovala jakýsi mimořádný status. Většinový názor fakulty je přirozeně takový, že centra se musí uživit sama, stejně jako se živí řadové katedry, a pokud některé části center nebudou tohoto schopny, měla by se situace řešit standardně, například opětovným pozvolným splýváním s katedrami,“ popsal problém Michal Botur z katedry algebry a geometrie přírodovědecké fakulty.

Tento spor byl podle něj také hlavním důvodem, proč ředitel CRH Ivo Frébort loni ve dvou volbách neobhájil post děkana. V první volbě byl dokonce jediným kandidátem, jenže akademický senát raději nezvolil nikoho. V té druhé Fréborta porazil podle Botura ve fakultní politice téměř neaktivní kandidát – současný děkan Kubala.

Nový děkan od letoška upravil strukturu fakultních daní, tedy příspěvků na chod rektorátu a děkanátu. Centra nyní platí víc.

„Šlo o nápravu stavu, který byl nastaven za minulého vedení a který podle mého nebyl normální,“ podotkl Kubala.

Dříve katedry a centra odváděly 39 procent z peněz, jež dostávají na výuku, a 26 procent z peněz na vědu. Protože většinu výuky zajišťují katedry, byly na tom po této stránce hůř než vědecká centra. Kubala sazby sblížil tak, že odvody za výuku činí 34 a za vědu 30 procent.

„Když máte dvojku, trojku a pětku, není to totéž jako jednička“

Ředitel RCPTM Radek Zbořil nechtěl situaci komentovat bez možnosti přečíst si předem celý článek. Pro Žurnál online nicméně dříve uvedl:

„Všechna tři centra mají podobné mechanismy řízení, financování i evaluace. Především ale úspěšně vědecky spolupracují, řeší společné grantové projekty. Sdružené personální i infrastrukturní kapacity mohou přilákat na univerzitu další špičkové zahraniční vědce, posílit internacionalizaci a zvýšit pravděpodobnost úspěchu ve velkých mezinárodních soutěžích.“

Dodal také, že se mu líbí myšlenka propojení ústavu s mateřskými fakultami, podobně jako je tomu v Německu na ústavech Maxe Plancka.

„Studenti tak budou moci bádat pod vedením nejlepších odborníků a využívat špičkové vybavení ústavu. Úzká spolupráce s fakultami umožní kariérní růst mladých vědeckých pracovníků, “ citoval jej Žurnál.

Ivo Frébort dotazy MF DNES nezodpověděl s tím, že nejlepší informace podá prorektor Bilík. Ten tvrdí, že zastřešující vysokoškolský ústav navrhl UP i nedávný audit Evropské asociace univerzit.

„Auditoři nám výrazně doporučili, abychom neštěpili své zájmy a vytvořili velkou a silnou vědeckou infrastrukturu. Dokonce nás varovali před riziky. Jakmile přestanou přitékat evropské finanční prostředky, je potřeba být velmi silní v oblasti aplikací,“ sdělil prorektor. Všechna olomoucká centra už dnes patří k nejúspěšnějším v republice, cíl univerzity je ale podle Bilíka být na špici.

„Když máte dvojku, trojku a pětku, není to totéž jako jednička. Být číslo jedna v České republice je přitažlivá idea.“

Existují jiné možnosti propojení výzkumu, říkají kritici

Zdá se však, že závěry auditorů si každý vykládá po svém. Například podle členů katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty, kteří jsou současně zaměstnanci oddělení nanotechnologií v analytické chemii RCPTM, jež má také přecházet pod CIST, doporučení na vznik nového ústavu z dokumentu nevyplývá.

„Apeluje na potřebu vyšší míry propojení výzkumu v rámci univerzity (fakult, jednotlivých kateder a výzkumných center). To lze řešit efektivně celou řadou postupů a není třeba sahat k tak radikálnímu a organizačně složitému kroku, jako je vyříznutí vybraných částí dvou fakult a jejich sloučení v CIST,“ napsali v prohlášení, kterým vznik ústavu odmítají.

Děkan lékařské fakulty, pod niž patří Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM), Milan Kolář tak radikální není. Na převedení ÚMTM pod nový ústav zatím neřekl ani ano, ani ne.

„Jsem pro to, abychom probrali všechny varianty i všechny výhody a nevýhody tohoto záměru. Předložený návrh chápu jako pracovní verzi k oponování. Důležité je, abychom dostali prostor na vyjádření. Převedení této vize do praxe je hodně komplexní záležitost. Musíme najít rozumný průnik, tak aby z toho profitovaly všechny součásti Univerzity Palackého,“ shrnul.

Nejčtenější

Vondráčková s manželem ve sporu neuspěli, starosta píše o srážce s blbcem

Helena Vondráčková a Martin Michal jsou manželé již osm let

Zřejmě definitivní konec má kauza trestních oznámení, které podal manžel zpěvačky Heleny Vondráčkové Martin Michal na...

Kvůli světlu v chatce volal muž strážníky, místo zloděje odhalili nevěru

Ilustrační snímek

Na všímavost souseda doplatila v pondělí v Přerově žena, která se setkala s milencem v chatce patřící matce jejího...

Kojenec bez dozoru se dusil převrácený v autosedačce, hlídka rozbila okénko

Dítě ponechané v autě na parkovišti u nákupního centra se v autosedačce...

Dramatickou situaci museli řešit strážníci hlídkující v předvánočním shonu na parkovišti u olomouckého nákupního...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

Ostrava - Olomouc 0:0, tuhý boj bez gólů, nejblíž byl domácí Stronati

Patrizio Stronati (vpravo) v bílém, v hlavičkovém souboji s Jakubem Yunisem.

Ostravští fotbalisté jdou minimálně do pondělí na třetí příčku ligové tabulky. V 19. kole totiž remizovali s Olomoucí...

Další z rubriky

Končí kauza tragického pádu dítěte z vlaku, žalobce nepodá dovolání

Ženy souzené ze tragický pád dítěte z vlaku v den verdiktu. Vlakvedoucí Jarmila...

Definitivní konec má po téměř dvou a půl letech kauza tragického pádu dvouleté dívky ze dveří vlaku na Olomoucku....

Řidič náhle kýchl, přejel do protisměru a narazil do protijedoucího auta

Řidič na Šumpersku za jízdy kýchl, což jej rozhodilo natolik, že se srazil s...

Vážné následky mělo kýchnutí, které náhle přišlo na jednoho z řidičů na Šumpersku. Rozhodilo jej natolik, že způsobil...

Červenohorské sedlo bylo kvůli sněhu dočasně zavřené pro kamiony

V Jeseníkách leží vrstva sněhu (pohled z webkamery na Šeráku).

Jedna z klíčových silnic na severu Olomouckého kraje musela být v úseku přes Červenohorské sedlo dočasně uzavřena pro...

Najdete na iDNES.cz