"Bude zde to nejlepší z kamenných předmětů, které naše muzeum má. Z valné části nebyly doposud vystavené. Představíme tady výtvory všech slohů, jež se v Olomouci objevily," uvádí Filip Hradil, který v místním Vlastivědném muzeu vede historický ústav.
Pod barokními klenbami nyní leží desítky nejrůznějších náhrobků, erbů či zbytků kamenných oken. Zabírají dva sály v přízemí budovy, kterou v Olomouci v místech dnešní Univerzitní ulice na začátku osmnáctého století postavili jezuité. Sídlila zde první univerzita.
"Právě tady naše nová expozice Příběh kamene bude. Kromě jeho využití ve stavebnictví a umění v jednotlivých epochách tady lidé uvidí i horniny typické pro střední a severní Moravu v surovém stavu či pravěké kamenné nástroje," líčí Hradil. První návštěvníci se sem podívají zhruba ve druhé polovině příštího roku.
Lapidárium ukáže i dva tisíce let starou kupeckou loď
Historiky k založení lapidária přivedla jednak bohatá muzejní sbírka kamenných předmětů, a pak ojedinělý objev z 90. let, více než dva tisíce let stará kupecká loď vydlabaná z jednoho kusu dubového kmene. Nyní leží na podstavcích v rohu jednoho ze sálů. Slavný olomoucký monoxyl, který při rybaření našel v mohelnické pískovně tehdejší ředitel muzea Jaroslav Peška.
"Je datovaná zhruba do roku minus tři sta a je to skutečně evropský unikát," uvedl otec myšlenky lapidária, archeolog Lukáš Hlubek.
Lidé si zde prohlédnou i židovské náhrobky, které byly do svého objevení zakopané v olomouckém kostele Neposkvrněného početí Panny Marie.
"Pocházejí z poloviny 15. století, v tomto svatostánku však posloužily jako stavební materiál," prozrazuje Hlubek a ukazuje na další kusy staletých židovských náhrobních kamenů. "Tyto skončily na stavbě olomouckých hradeb, byla z nich střílna. Jsou v nich dvě díry. Jedna pro hlaveň zbraně, druhá nad ní jako průzor," upozorňuje archeolog.
Na podlaze druhého sálu pak leží impozantní erb, další památka na opevnění Olomouce. "Byl vsazený nad jednou z jeho bran. Zajímavé je, že má znaky vytesané na obou stranách. Jeden z nich nechali udělat Švédové po svém dobytí Olomouce. Když se sem po nich vrátila rakouská posádka, tak kámen jen otočila a druhou stranu ozdobila svým erbem," usmívá se Hlubek.
Pod zemí se možná skrývá i někdejší židovské město
Je tu ale ještě i další podívaná, která vyrazí dech. Ze tmy se náhle díky světlu silné elektrické lampy vylupují zbytky domů, kleneb a nejrůznějších chodeb či průchodů. Co přesně se zde pod stropem někdejší jezuitské univerzity po staletí zachovalo, však nejsou schopni průvodci jednoznačně říct.
"Mohly by to být zbytky židovského města. Ukazuje na to naše poloha. V místech dnešní Univerzitní ulice bývala hradební zeď, u které Židé skutečně sídlili," uvažuje Hradil.
Jasnou odpověď může v budoucnu dát jen archeologický průzkum. "Pro návštěvníky tento prostor nasvítíme lépe. Je však pravděpodobné, že sem budou moci po předchozí domluvě jen nahlédnout. Stálou součástí lapidária to zřejmě nebude," nastínil Hradil.
"Jediné, co se v této lokalitě zachovalo z původních staveb, je kaple Božího těla, která zde stála ještě před jezuity. Ti z ní při stavbě sousedního konviktu udělali jeho součást. Univerzita ji dodnes využívá, stojí za protější stěnou," dodává.
