Pod nadějným výzkumem jsou podepsaní Jiří Pospíšil, Daniela Konrádová a David Jean-Yves Denis Bon – trojice vědců z Katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty a z Laboratoře růstových regulátorů, jež je na olomoucké Univerzitě Palackého součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH).
Výsledky dosavadního výzkumu shrnuli v odborném článku, který nedávno otiskl prestižní časopis The Journal of Organic Chemistry. Ovšem poté jejich objev pronikl i do elitního výběru vědeckého časopisu Synfacts.
„Jeho editoři do něj obvykle zahrnují články zaměřené na organickou syntézu, u nichž předpokládají velký vědecký dopad a aplikaci ve farmaceutickém výzkumu,“ zdůrazňuje Martina Šaradínová, mluvčí vědeckých center Univerzity Palackého.
Celosvětově uznávané odborníky zaujalo, jak se trojice vědců postavila k vývoji látek, jež by mohly být účinné proti parazitickým prvokům z rodu leishmania, kteří stamilionům lidí každý rok způsobují různé formy nemoci zvané leishmanióza.
LeishmaniózaOnemocnění se projevuje třemi hlavními způsoby: jako kožní, mukokutánní a viscerální leishmanióza. Kožní forma se projevuje kožními vředy. Mukokutánní forma se projevuje vředy na kůži, v ústech a v nose. Viscerální forma se zpočátku projevuje kožními vředy, později horečkou, nízkým počtem červených krvinek a zvětšenou slezinou a játry. Zdroj: Wikipedia |
„Mezi obratlovci včetně člověka je přenáší hmyz sající krev. Parazit postihuje imunitu, vnitřní orgány i například kůži. Šíří se zejména v oblasti Blízkého východu, Jižní Ameriky, Indie, Afghánistánu a postupně proniká i do jižní Evropy. Podle Světové zdravotnické organizace parazit ročně postihne na 350 milionů lidí,“ dodává Šaradínová.
Zápolení s leishmaniózou se olomoučtí experti věnují dlouhodobě, zaměřují se na studium přírodních látek. Jejich cílem ale není primárně vývoj léku, ale pochopení principu, jak lze zničit samotného parazita. Ovšem za podmínky, aby přitom neutrpěl organismus napadeného hostitele.
Recept na lék má původ v šamanských chýších
Olomoučtí vědci se rozhodli vsadit na extrakt pepřovníku, který v minulosti používali pro léčbu nejrůznějších chorob šamani v Jižní Americe.
„Snažili jsme se vyvinout metodu pro vývoj látek, které by byly strukturně obdobné jako námi zvolený extrakt, ale měly trochu odlišnou architekturu. Neznáme totiž přesný mechanismus účinku látky, takže vlastně nevíme, kam přesně cílíme,“ popisuje Pospíšil, který je hlavním autorem článku.
„Proto jsme se snažili připravit látky vycházející ze stejné molekuly, kterou během dvou tří kroků přetvoříme na celou knihovnu strukturně různorodých látek,“ dodává.
Fakt, že se práce jeho týmu dostala do časopisu Synfacts, považuje za velký úspěch.
„Není to samozřejmé. Mně osobně se to povedlo poprvé v životě,“ poznamenal vědec, jenž je mimo jiné nositelem Ceny Alfreda Badera za organickou chemii, což je nejprestižnější ocenění pro mladé chemiky do 35 let.
Látky jsou nyní testovány přímo na parazitech
Se svými spolupracovníky Pospíšil při hledání „pomocníka“ v boji proti parazitovi využívá takzvanou diverzitně orientovanou syntézu, která vznikla teprve v prvním desetiletí 21. století.
„Značně se uplatňuje při cíleném hledání nových biologicky účinných látek. Tímto postupem jsme asi hodnotitele zaujali,“ míní Pospíšil.
Jeho přáním nyní je, aby se ukázalo, že alespoň jedna z látek vyvinutých v Olomouci bude použitelná v dalším vývoji.
„Výzkum pokračuje, má doktorandka Daniela Konrádová testuje účinnost látek na Hebrejské univerzitě ve skupině profesora Jaffeho přímo na leishmaniích. V laboratoři, která v této oblasti patří mezi nejlepší na světě,“ vyzdvihuje Pospíšil.
