Doposud neznámá, v antikvariátu náhodou objevená veduta o rozměrech 29,5 a 115...

Doposud neznámá, v antikvariátu náhodou objevená veduta o rozměrech 29,5 a 115 centimetrů zachycuje barokní Olomouc. Vznikla v letech 1731 až 1732, autor je neznámý. Doposud byla v soukromých sbírkách. Nyní patří Filozofické fakultě Univerzity Palackého. | foto: Markéta Ondrušková, Muzeum umění Olomouc

Objev desetiletí: neznámá veduta barokní Olomouce ležela v antikvariátu

  • 3
Poprvé po dlouhých letech si lidé mohou vychutnat ojedinělý pohled na barokní Olomouc. Zachycuje ji více než metr široká veduta z 30. let 18. století, čistě náhodou na ni narazil emeritní profesor Ivo Hlobil z Katedry dějin umění v pražském antikvariátu.

Než ji profesor objevil, byla zřejmě v rukou soukromých sběratelů, teď patří Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Vystavena je v jejím informačním centru. Vedutu univerzita oficiálně označila za objev desetiletí.

Stovky let staré dílo objevil profesor Hlobil loni v létě. Okamžitě vedení katedry navrhl, aby se vedutu pokusila získat.

„Uvědomovali jsme si, že by bylo vhodné, aby ji vlastnila některá ze státních institucí v Olomouci, která by umožnila její zpřístupnění pro odbornou i laickou veřejnost. Hrozilo, že by dílo v opačném případě zakoupil nějaký soukromý sběratel a že by zase na dlouhou dobu zmizelo lidem z očí,“ přibližuje Jana Zapletalová, tajemnice Katedry dějin umění.

Veduta o rozměrech 115 krát 29,5 centimetrů tak nyní patří Filozofické fakultě. Její tajemství alespoň částečně odhalili Ondřej Jakubec a Martin Pavlíček z Katedry dějin umění. Jsou přesvědčeni, že vznikla v letech 1731 až 1732. Zachycuje pohled na město z dnešního Tabulového vrchu.

Barokní metropoli veduta ukazuje v době největší slávy. Dominují jí klíčové stavby, které přetrvaly do dnešní doby, jako například chrámy sv. Mořice, Panny Marie Sněžné či sv. Michala.

„Identifikace některých památek nebyla vždy snadná. Kresba totiž zachycuje i objekty, které již zanikly či významně pozměnily svou podobu,“ srovnává Jakubec.

Tajemný autor na vedutu nakreslil sám sebe při práci

Autora veduty se však zatím určit nepodařilo. „A to i přesto, že se sám na kresbě vyobrazil v elegantním šatu při práci,“ upozorňuje Zapletalová na postavu v levém spodním rohu veduty. Proč vznikla, zůstává také velkou neznámou.

„Nelze vyloučit, že kresba byla zamýšlena jako prezentační dílo pro zakoupení či pro další grafickou produkci. Donedávna byla patrně v neznámé soukromé sbírce, odkud se dostala na umělecký trh. Proto byla dosud veřejnosti neznámá,“ doplňuje Zapletalová.

Historická hodnota veduty je podle ní vysoká a obtížně vyčíslitelná. „Cenu, za kterou se nám dílo podařilo získat, nebudeme zveřejňovat,“ říká.

Veduta je do 17. února k vidění v centru Olomouce

Kresbu barokní Olomouce si nyní mohou lidé poprvé napřímo prohlédnout v univerzitním informačním centru a obchodě UPoint na Horním náměstí. Na vernisáži nynější výstavy byl originál veduty, poté ji nahradila vysoce kvalitní faksimile.

„Veškerá umělecká díla na papíře jsou citlivá na světlo, nemohou být tudíž trvale vystavena. Filozofická fakulta zajistí po výstavě bezpečné uložení originálu. Trvale bude veřejnosti k dispozici faksimile umístěná na Katedře dějin umění v Uměleckém centru Univerzity Palackého,“ uvádí Zapletalová.

Výstava v UPointu potrvá do 17. února 2017. Návštěvníci si tu budou moci porovnat nově objevenou vedutu s vybranými známými pohledy na Olomouc ze 16. až 18. století.

K originálu veduty se posléze dostanou pouze badatelé, na veřejnosti se případně objeví na budoucích výstavách či při jiných slavnostních a výjimečných příležitostech.