Pokud vyjdou současné plány, bude oživení vodopádu již příští rok součástí jarní květinové výstavy Flora. Nyní má výstaviště hotovou jeho studii.
„Konzultovali jsme ji i s památkáři, brzy ji dostanou ke schválení. Podle prvních reakcí na tomto projektu nevidí žádný problém,“ popsal Jiří Svačinka, technický náměstek Výstaviště Flora.
Odborníci současně pracují na podrobnějších plánech znovuzrození vodopádu. Jakmile budou hotové, požádá výstaviště o stavební povolení.
Vodopád bude podle Svačinky na stejném místě jako ten původní. Konkrétně jde o skálu v Bezručových sadech vedle vstupu z Kosinovy ulice. Na hradbách nad ní stojí budova, v níž sídlí konzervatoř.
Oproti předloze však náměstek počítá s tím, že u obnoveného vodopádu bude možné regulovat množství vody, jež po kamenech poteče. Ve hře je pak i osvětlení vodopádu.
„O tom ale ještě není rozhodnuto,“ zdůraznil Svačinka.
Jezírko vodopád přežilo, už téměř dvacet let je ale zasypané
Kromě samotného vodopádu Flora počítá s obnovením umělého jezírka, které pod ním bývalo.
„Tato vodní plocha je nutná kvůli sběru vody z vodopádu,“ podotkl Svačinka. Ten totiž bude fungovat na principu uzavřeného okruhu, voda v něm bude stále kolovat. Potřebná čerpadla budou pravděpodobně stejně jako před desítkami let pocházet z Lutína, kde sídlí společnost Sigma Group.
Místo, kde býval vodopád |
Někdejší jezírko přitom v parku zůstalo dlouhé roky poté, co samotný vodopád zanikl.
„Město jej nechalo po roce 2000 kvůli bezpečnosti spolu s podzemní technickou šachtou při opravě hradeb zasypat. Bylo prázdné, vodopád byl nefunkční od 90. let,“ vybavil si Jan Jeništa ze spolku Za krásnou Olomouc.
Na jakou částku znovuzrození vodopádu vyjde, není teď možné říct. Město, mezi jehož akciové společnosti Výstaviště Flora patří, nemá zatím vyčíslené ani orientační náklady. Náměstkyně primátora Markéta Záleská (ODS) navíc upozornila, že jisté není ani jaro 2020 coby datum spuštění nové atrakce.
„Termín je zatím takto nastavený a rádi bychom ho dodrželi. Nemáme však zatím ani hotovou projektovou dokumentaci. Je ještě mnoho neznámých, které mohou dokončení vodopádu posunout. Toto datum proto určitě neberte jako závazné,“ uvedla Záleská.
Jak často voda poteče, bude záležet i na stavu skály
Voda by v obnoveném vodopádu měla podle Záleské ovšem téct podstatně častěji než po tom původním.
„Ten býval v provozu údajně jen při příležitosti výstavy Flora. Přesný režim provozu ale ještě nikdo neurčil, to je předčasné. Záleží také na stavu skály. V roce 2006 byla sanována a staticky zajištěna, od té doby ale uplynulo již třináct let,“ podotkla náměstkyně.
První vodopád v parku vznikl už v roce 1965 u příležitosti dodnes legendární zahradnické výstavy – předchůdkyně současné Flory Olomouc. Poprvé se na ní podílelo mnoho zahraničních vystavovatelů, její součástí byla velká expozice soch rozmístěných v parcích. Do Olomouce tenkrát během tří srpnových týdnů přijely stovky tisíc lidí.
Významnou roli tehdy v celé výstavě hrála i voda. Přímo v Bezručových sadech pořadatelé umístili vodotrysky na hladinu Mlýnského potoka. V dobovém průvodci po výstavě se píše, že někde ojediněle, jinde v celých svazcích vystřikovaly vodu vysoko do korun stromů.
„Vrcholný vodní efekt je však na konci sadů, kde z ochozu hradeb stéká mohutný vodopád. Padající voda se tříští o hradební balvany a přetéká přes cestu,“ stojí v knize.
Další vodní prvky byly před více než padesáti lety k vidění také v dalších parcích či přímo v centru Olomouce.
„Vodopád byl zřízen jako jeden z mnoha olomouckých vodních prvků, jež měly propagovat firmu Sigma. Dalšími byly například Theimerova kašna na Kollárově náměstí a řada vodních prvků ve Smetanových sadech včetně takzvané fontánové aleje a vodotrysku na jezírku, jenž tryskal při slavnostních příležitostech až do výše třiceti metrů,“ připomněl Jeništa.
