Do Olomouce Hölzel přišel z Brna, v roce 1844 si otevřel knihkupectví na Horním náměstí v domě č. 8. Původní budova však byla v roce 1908 zbourána, dnes na místě stojí dům s prodejnou sýrů.
Díky práci se znal s řadou učenců, vědců, umělců či politiků. Přelomový byl rok 1858, kdy se spřátelil se středoškolským profesorem, zeměpiscem a kartografem Blažem Kocenem. Právě s ním Hölzel při vydání atlasu spolupracoval.
Unikátní atlas z výstavy |
„Kocen působil na olomouckém německém gymnáziu jako profesor matematiky, latiny, řečtiny a geografie. Zcela se nadchl pro Hölzelovu myšlenku sestavit původní ‚rakouský‘ zeměpisný školní atlas, který by nahradil doposud užívané atlasy německé provenience,“ přiblížila kurátorka výstavy Petra Kubíčková.
První vydání atlasu pochází z roku 1861, šlo o vlajkovou loď Hölzelova nakladatelství. Jeho olomoucká firma s ním uspěla napříč zeměmi tehdejší monarchie.
„Jen do roku 1896 následovalo 35 vydání,“ dodává Kubíčková.
Z prvního vydání se dochovaly pouhé tři výtisky, další dva se nacházejí v archivu rakouského ministerstva školství a v Univerzitní knihovně ve Štýrském Hradci. Uvnitř je 27 barevných mapových listů, včetně vedlejších map a výřezů je na nich celkem 61 map.
V roce, kdy poprvé vydal atlas, Hölzel podnikání rozšířil i do Vídně. V roce 1871 tam přesídlil natrvalo a jeho jméno tam nese dodnes fungující nakladatelství, to olomoucké ale fungovalo dál. Zemřel v roce 1885 a vedle atlasu po něm ve fondech Vědecké knihovny zůstalo více než 200 publikací, především odborné literatury, map, litografií či beletrie.
Díky němu také v Olomouci od roku 1848 až do začátku 20. století vycházely noviny Die Neue Zeit.
