Podle informací, které zahrada ve čtvrtek zveřejnila, se vytoužené mládě, na které se v zoo čekalo téměř dvacet let, narodilo 11. dubna.
„Narodilo se v pořádku a matka je na něj hodná, ač první chvíle provázely rozpaky, neboť se chovala tak, jakoby nevěděla, že je nutno mládě kojit. Dnes už Masafi pije sama,“ popsala první hodiny po narození zooložka Libuše Veselá.
Jméno nejnovějšího velbloudího přírůstku, který je prvním od roku 2000, vzniklo sloučením jmen rodičů Maryszy a Safíra. Stádo olomoucké zoo, která velbloudy dvouhrbé chová už od roku 1958, tvoří samec a tři samice.
V současnosti žijí tito velbloudi ve přírodě jen v pouští Gobi a severozápadní Číně a to v počtu zhruba tisíce kusů, patří proto mezi kriticky ohrožené.
Velbloudí mládě |
Podmínkám jsou přitom dokonale přizpůsobení. Před velkými výkyvy teplot klesajícími až ke 40 stupňům pod nulou je chrání srst, před písečnými bouřemi zase úzké štěrbiny nozder, které dokážou neprodyšně uzavřít. Ochranu uší zajišťují husté chomáče srsti a očí dlouhé dvojité řasy. V případě nutnosti navíc zakryje velbloud oční bulvu průhledným víčkem a začne slzet, aby vyplavil případná zrnka písku.
Kromě toho mají velbloudi metabolismus, který jim umožňuje vydržet bez vody i přes dva týdny. Naopak jakmile najdou oázu, jsou schopní během patnácti minut vypít až 150 litrů vody. K hledání vody přitom mají vyvinutý čich, který je ní dokáže navést až na vzdálenost 17 kilometrů.
V olomoucké zoo nejsou velbloudi letos zdaleka prvními mláďaty, narodila se zde například cenná mláďata lvíčků zlatých, dále malí fenkové berberští nápadní svýma velkýma ušima či pouštní antilopy adax, kterých už ve volné přírodě nezbývá ani stovka.
