„Z poporodní váhy 460 gramů si polepšilo na aktuálních 1 240 gramů. Zpočátku jsme měli o jeho život obavy, neboť matka, prvorodička, neměla dostatek mléka. Dnes ale s jistotou víme, že mládě je životaschopné,“ shrnula tisková mluvčí zahrady Iveta Gronská.
Zoo na Svatém Kopečku je přitom v současné době jediná na území bývalého Československa, kde se daří mravenečníky čtyřprsté úspěšně množit. Nyní vážené mládě je tak už desáté, které tu přišlo na svět.
S chovem mravenečníků olomoucká zoo začala již v roce 2003, první mládě však přišlo na svět až po třech letech. Jeho rodiče byli tehdy jediný pár mravenečníků ve všech českých a slovenských zahradách.
Nové mládě mravenečníka |
Původně ale mravenečník čtyřprstý pochází z pralesů Jižní Ameriky. Dokáže velmi dobře šplhat po stromech, má dlouhé drápy, které mu ve větvích slouží jako háky. Těmi se ohání i při sebeobraně, kdy se umí postavit na zadní. V tlapách má velkou sílu, roztrhne i kus dřeva.
Mládě mravenečníka není letos prvním, které v olomoucké zoo přišlo na svět za dramatických okolností. V polovině května se zde narodila tři mláďata v přírodě již vyhubených lvů berberských, porod ale přežilo jen jediné.
Ani u toho navíc nebylo zprvu jasné, zda bude žít. Zahrada proto následně dočasně uzavřela celý pavilon šelem, aby mláděti i jeho matce zajistila potřebný klid. I díky tomu měla situace dobrý konec a zoo mohla v polovině července začít lvíče ukazovat i návštěvníkům.
