Na peníze z ITI nemá nárok každé město. Dosáhnout na ně může jen sedm svazků měst - aglomerací z „VIP seznamu“. Olomouc na něj pronikla díky politickému vyjednávání na poslední chvíli začátkem roku 2014.
Zájemci z olomouckého svazku, který tvoří kromě krajského města a jeho okolí také Prostějovsko a Přerovsko, se o peníze z balíku dotací hlásí s nebývalou vervou.
Podle řídicího výboru aglomerace je to dobrá zpráva, liknavost při čerpání by totiž mohla znamenat, že region o část peněz přijde.
„Zájem o dotace mě mile překvapil. Naše aglomerace patří v tomto ohledu k těm lepším (celkem je v ČR sedm aglomerací, které mají možnost čerpat dotace na ITI, pozn. red.). To považuji za úspěch, předně ale věřím, že dotace přispějí k rozvoji našeho regionu,“ řekl náměstek primátora a místopředseda řídicího výboru Ladislav Šnevajs.
Podotkl, že na rychlosti v případě dotací ITI záleží. Jejich čerpání je totiž časově omezené, stejně jako doba, dokdy úspěšní žadatelé musejí mít projekty hotové.
„Tím termínem je rok 2022, ve výjimečných případech rok 2023. V této souvislosti je potřeba říct, že příprava a realizace větších projektů mnohdy zabere dva až tři roky, žádost je tedy potřeba podat včas,“ zdůraznil.
Nejaktivněji zatím o peníze žádali majitelé památek a školy
Současně platí, že aglomerace musí dotace čerpat průběžně, přičemž prvním důležitým datem je v tomto ohledu konec letošního roku. Do 31. prosince 2018 musí z dotačního balíčku odčerpat 27 procent vyčleněné částky, v řeči čísel to představuje 1,2 miliardy korun. V opačném případě by regionu hrozilo, že o část příspěvků na rozvoj přijde.
„Tato krajní možnost by sice nenastala automaticky, na ministerstvu pro místní rozvoj bychom ale museli vysvětlovat, proč jsme částku nevyčerpali. Pokud by se nám to nepodařilo zdůvodnit, mohlo by to znamenat krácení financí. Nepředpokládám ale, že to bude náš případ,“ podotkl náměstek.
V prvním roce schvalování žádostí byli nejaktivnější majitelé památek a zřizovatelé škol.
„Těmto žadatelům jsme odsouhlasili více než šedesát žádostí na projekty za téměř jednu miliardu korun,“ popsal náměstek.
Peníze pomůžou Kopečku, radnici i Národnímu domu
Mezi úspěšnými žadateli figuruje například barokní areál s chrámem Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, který dotaci využije na rozsáhlé opravy za 120 milionů korun. Evropské peníze poputují rovněž na obnovu olomoucké radnice, nedalekého kostela svatého Mořice či prostějovského Národního domu.
Dotace má jisté také sedm olomouckých základních škol, které vybudují řadu specializovaných učeben, v nichž se žáci zaměří například na studium cizích jazyků, fyziky, chemie či informatiky.
Další velké investice budou podle Šnevajse směřovat do dopravy, a to zejména do městské hromadné dopravy v krajském městě. Místní radnice chce z dotačního balíčku získat peníze na druhou etapu tramvajové trati na sídliště na jihu města, jejíž vybudování si vyžádá asi 300 milionů, či na obnovu kolejiště, trolejí a povrchu ulice 8. května v historickém jádru města.
Užitek z evropských peněz by měli mít i motoristé, část dotací by totiž měla směřovat do vybudování nové olomoucké dopravní ústředny. Od nového „mozku“ křižovatek si vedení radnice slibuje plynulejší a bezpečnější provoz.
