Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Olomoucký fotograf získal za snímky politických vězňů prestižní cenu

  14:29aktualizováno  14:29
Osm fotografií spojených s osmi osudy lidí, kterým nacistický a komunistický režim tvrdě zasáhl do života. Kombinace, která letos oslovila mezinárodní porotu fotografické soutěže Czech Press Photo a jež zajistila olomouckému fotografovi Jiřímu Doleželovi vítězství v kategorii portrét.

První snímek z vítězné kolekce. Zachycuje učitelku a kronikářku Jarmilu Nohavičkovou, jejíž rodina byla vystěhována ze statku a do konce 50. let nesměla učit. | foto: Jiří Doležal

Na mapování osudu politických vězňů z Olomoucka, kteří na vlastní kůži pocítili nemilost nacistického či komunistického režimu, se fotograf podílí v rámci projektu Stopy paměti již dva roky, a to společně s historikem Ústavu pro studium totalitních režimů Janem Dvořákem.

"Hovoříme přímo s nimi, zaznamenáváme jejich výpovědi a přitom je fotografujeme. V poslední době se zaměřujeme hlavně na lidi, které přímo postihly perzekuce 50. let," nastínil Doležel.

Podle něho se valná část dnes již více než osmdesátiletých pamětníků se svým nezáviděníhodným osudem ráda a nadšeně svěří. "Vidí v tom možnost poučit mladší generace. Zároveň mají radost, že se jejich složitou dobou někdo zaobírá. Je nesmírně důležité tato svědectví zaznamenat, přímých pamětníků rychle ubývá. Plánujeme o nich uspořádat výstavy, spustit internetové stránky a také vydat knihu."

Doležel nepopírá, že i silné příběhy, například ty o zemědělcích, kterým komunisté zabrali jejich majetek, či o lidech, kteří se zapojili ať už do druhého, či třetího odboje, při soutěži zahrály v jeho prospěch. "I výběr těchto osudů je klíčový, jsou nepopiratelně součástí mého oceněného souboru."

Pravidla, podle kterých snímky vybíral, označil vítěz fotografickou alchymií. "Vybral jsem ty nejlepší fotografie, které například co do typů záběrů reprezentují vše, co může portrét nabídnout. Důležité je mimo jiné také pořadí snímků. Ty na sebe musí svým celkovým výrazem navazovat," popsal Doležel s tím, že finální kolekci vybíral ze čtyřiceti snímků, které v rámci projektu Stopy paměti pořídil.

vítězné snímky z projektu Stopy paměti

Učitelka a kronikářka Jarmila Nohavičková. Její rodina byla vystěhována ze statku, do konce 50. let nesměla učit.Jarmila Nohavičková (*1923), Náměšť na Hané, učitelka a kronikářka. Na počátku 50. let byla její rodina nuceně vystěhována ze statku v Újezdu u Uničova. Do konce 50. let měla zákaz výkonu učitelského povolání. Dodnes je aktivně společensky činná. V dubnu 2010 vyhrála soudní proces s tajemníkem místního národního výboru Nakládalem, který byl odsouzen na 2 roky s podmíněným odkladem za vystěhování rodiny z jejich usedlosti.

Zemědělec Květoslav Vrtěl. V rámci kolektivizace vesnice byl i s otcem pro výstrahu odsouzen ke konfiskaci majetku a ročnímu vězení.Květoslav Vrtěl (*1922), Polkovice, zemědělec. Za druhé světové války nuceně nasazen v Rakousku. V rámci kolektivizace vesnice byl i s otcem pro výstrahu ostatním odsouzen ke konfiskaci majetku a ročnímu vězení. Trest si odpykal v Olomouci a na Mírově, později pracoval v dělnických profesích a ve Výzkumném ústavu potravinářském v Kroměříži.

Chemik Miloš Dobrý. Pro židovský původ deportován do Terezína a později i Osvětimi, na konci války přežil pochod smrti.Miloš Dobrý (*1923), Olomouc, chemik. Pro svůj židovský původ byl na podzim 1941 deportován do Terezína a o rok později do Osvětimi. V roce 1944 byl přidělen do pracovního tábora Schwarzheide, na konci války přežil pochod smrti. Po osvobození založil v Olomouci ragbyový oddíl, po roce 1990 se stal předsedou České ragbyové unie a tajemníkem Židovské obce v Olomouci.

Zemědělec Josef Hroch. Během okupace se zapojil do protifašistického odboje, když schovával partyzány a uprchlé zajatce. V roce 1960 byl po nátlaku donucen vstoupit do JZD.Josef Hroch (*1920), Dlouhá Stráň, zemědělec. Během nacistické okupace se zapojil do protifašistického odboje na Zábřežsku, když schovával partyzány a uprchlé ruské zajatce. V roce 1960 byl po dlouhodobém nátlaku donucen vstoupit do JZD. Dodnes aktivně hospodaří na samotě nad obcí Janoušov.

Dělník a zemědělec Jan Krumpholc. Jeho rodina podporovala a schovávala zajatce a partyzány, po roce 1948 se zapojil i do protikomunistického odboje, za což byl odsouzen na 15 let v Jáchymově.Jan Krumpholc (*1927), Radíkov, dělník a zemědělec. Za druhé světové války rodina Krumpholcových schovávala a podporovala uprchlé ruské zajatce a partyzány. Po únoru 1948 se zapojil do protikomunistického odboje. V roce 1949 byl odsouzen k 15 letům za velezradu a špionáž. Trest si odpykal v uranových dolech na Jáchymovsku a v jednom z nejtěžších pracovních lágrů, kamenolomu Mořina.V sedmdesátých letech byl znovu vězněn za tisk a šíření katolického samizdatu. Následkem dlouhodobého styku s radioaktivitou dnes trpí těžkými zdravotními problémy.

Krejčí Božena Šebáková. Její manžel byl v létě 1950 odsouzen ve vykonstruovaném procesu na 20 let, během jeho trestu musela čelit ústrkům StB a místních komunistů.Božena Šebáková (*1920), Bedihošť, krejčí. V roce 1942 se provdala za Josefa Šebáka, kováře v Bedihošti, který byl v létě 1950 odsouzen jako vůdčí osobnost ve vykonstruovaném procesu na 20 let. Propuštěn byl na amnestii 1960. Po celou dobu věznění vychovávala dva syny a čelila ústrkům StB a místních komunistů.

Zemědělec Radoslav Faltýnek. Jeho rodiče se za války zapojili do odboje, po prozrazení byli popraveni. On sám přežil věznění v Buchenwaldu, v 50. letech donucen vstoupit do JZD.Radoslav Faltýnek (*1926), Bohuslavice, zemědělec. Za druhé světové války se jeho rodiče zapojili do odbojové činnosti skupiny Zelený kádr, která působila na Konicku. V roce 1944 byla skupina prozrazena. Rodiče byli popraveni, Radoslav přežil věznění v Buchenwaldu. V 50. letech pod nátlakem donucen vstoupit do JZD.

Zemědělec Jaroslav Krátký. V 50. letech označen za kulaka a jako největší statkář v obci pro výstrahu odsouzen na 4 roky a zabavení majetku.Jaroslav Krátký (*1922), Ivaň, zemědělec. Na počátku 50. let označen za kulaka a jako největší statkář v obci byl pro výstrahu ostatním sedlákům odsouzen na 4 roky a zabavení poloviny majetku. Po propuštění pracoval jako řadový dělník v JZD.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Snímek zachycují prostějovský hřbitov v době těsně před jeho likvidací v první...
Po židovské historii Prostějov šlapal před válkou i po ní, ukazují archivy

Problémy, které přináší snaha o rehabilitaci starého židovského hřbitova poblíž centra Prostějova, nejsou ničím novým. Už před válkou chtělo město pozemky...  celý článek

Olomoucký soud projednává případ zásahu bojového vozidla pěchoty jiným vozem...
Měli jsme problém s kanonem, řekl soudu řidič bevépečka, které zasáhlo jiné

Olomoucký okresní soud pokračoval v pondělí v rozplétání okolností neštěstí, při kterém loni ve vojenském újezdu Libavá během nočních střeleb bojové vozidlo...  celý článek

Část bývalé Klappenrothovy manšestrové manufaktury v Šumperku, která byla vůbec...
V chátrající manšestrové manufaktuře byly tuny odpadu, teď čeká lepší časy

V roce 2012 čtenáři serveru iDNES.cz zvolili bývalou Klappenrothovu manšestrovou manufakturu v Šumperku nejcennější stavbou Olomouckého kraje, která by nejvíc...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.