Podle odborníků mělo těleso předtím, než začalo hořet v zemské atmosféře, rozměry menšího balvanu.
„Původně se jednalo o malou část asteroidu pocházejícího pravděpodobně z vnitřní části hlavního pásu planetek,“ přiblížil Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Do atmosféry se kus meziplanetární hmoty - odborně nazývaný meteoroid - dostal přesně ve 21 hodin 46 minut a 46 sekund středoevropského letního času. Do té doby obíhal Slunce po dráze, která se jen málo lišila od dráhy Země.
„Vážil několik kilogramů a začal svítit ve výšce 81 kilometrům východně od Šumperka,“ upřesnil Spurný.
Během letu bolid dosáhl jasnosti Měsíce v první čtvrti
Ten v Astronomickém ústavu pracuje jako vedoucí bolidové sítě. Laicky řečeno jde soustavu celooblohových kamer, experti díky nim získávají záznamy drah, po nichž jednotlivé meteory padají k zemi. Ty, které přitom velice jasně září, se nazývají bolidy. Patří mezi ně i ten ze středečního večera.
„Ze začátku se pohyboval relativně malou rychlostí třináct kilometrů za sekundu. Světelnou dráhu dlouhou 71 kilometrů se sklonem k zemskému povrchu 53 stupňů uletěl za přibližně šest sekund. Během letu bolid dosáhl jasnosti srovnatelné s Měsícem v první čtvrti a pohasl západně od Olomouce v relativně nízké výšce 24 kilometrů nad zemí,“ doplnil Spurný.
Velká část bolidu se během letu rozpadla a shořela, přesto Spurný nevylučuje, že se jeho zlomek dostal až na zem.
„Ve formě menšího počtu malých meteoritů mohl dopadnout severně od Prostějova,“ uvedl.
Trasa atmosférické dráhy bolidu, který 23. května 2018 proletěl nad Olomouckým krajem. Délka dráhy je 71 kilometrů a bolid ji uletěl přibližně za 6 sekund.
