Za normálních okolností patří chmel k výstavním komoditám hanáckých úrodných polí. Jenže letošní tropické léto a hlavně sucho bylo pro plodinu likvidační. Například Zemědělské družstvo Kokory, které je největším pěstitelem v regionu, po skončení sklizně počítá s dramatickými ekonomickými ztrátami.
„Velká vedra a katastrofální nedostatek srážek způsobil, že hodně rostlin sice zakvetlo, ale už nevytvořilo hlávky,“ popisuje předseda družstva Vladimír Lichnovský.
Zatímco dlouhodobý průměr mají kokorští zemědělci zhruba patnáct metráků chmele z hektaru a v loňském slabším roce sklidili pořád alespoň dvanáct metráků, letos je to pouhých šest.
„Už loňský rok byl podprůměrný, ale letos je výnos na pouhé polovině,“ bilancuje Lichnovský, který v kokorském družstvu pracuje od roku 1985, ale horší výsledek podle svých slov za více než tři dekády nepamatuje. Zdejší zemědělci počítají, že na chmelnicích utrpí ztráty ve výši kolem třiceti milionů korun.
„Problém je, že není jak je nahradit, protože letos je špatný mák i obiloviny, a kukuřice na zrno bude rovněž podprůměrná,“ krčí rameny Lichnovský.
Kromě množství je problém i s kvalitou, hořkých látek je méně
Nejslabší úrodu za desítky let sklidil také další významný pěstitel chmele, Tršická zemědělská v Tršicích na Přerovsku.
„Vedle nižší sklizně je další problém, že chmel, který přece jen vyhlávkoval, nemá tolik hořkých látek, kvůli kterým se pěstuje,“ upozornil tršický agronom Ivo Macháček.
Zdejší pěstitelé už mají sklizenou rozhodující část úrody, kterou tvoří odrůdy Žatecký poloraný červeňák a Premiant. Zbývá jim jen Sládek, kterého však pěstují menší množství.
„Už teď se dá říct, že sklizeň bude nejhorší za čtyřicet let,“ odhadl agronom Macháček.
Šéf krajské agrární komory Josef Hlavinka potvrzuje, že katastrofální úroda chmele prohloubí potíže zemědělcům v Olomouckém kraji a způsobí jim velké ztráty.
„Propad je prakticky u všech plodin. A u těch, které se teprve budou sklízet, se dá počítat s dalšími. Ztráty se tak jenom kumulují a není jak je aspoň zmírnit,“ upozornil Hlavinka.
Některé pěstitele spasila půda, která dokázala lépe podržet vodu
Například kokorské družstvo ani po třetím špatném roce z posledních čtyř zatím přesto neplánuje, že by zmenšilo výměru chmelnic, kterých má přibližně 200 hektarů.
„Žádné omezení nezvažujeme, protože jsme v minulých letech hodně investovali jak do chmelnic, tak do česačky, sušárny a jednoúčelových strojů. Změna v tomto případě není tak jednoduchá, jako když přestanete pěstovat pšenici a začnete pěstovat ječmen,“ podotkl Lichnovský.
I mezi pěstiteli chmele se přesto najdou výjimky, pro které letošní sezona neskončí úplnou katastrofou. Například společnost Agras Želatovice na Přerovsku je s úrodou spokojená, alespoň na letošní náročné podmínky.
„Žatecký poloraný červeňák máme sklizený. Mohu říct, že úroda je vzhledem k počasí velmi dobrá. Sklidil jsme necelých 15 metráků z hektaru, takže ve srovnání s jinými pěstiteli jsme na tom velmi dobře,“ popsal předseda Agrasu Antonín Stojan. Vysvětlení takových rozdílů ve výnosech se podle něj nachází přímo v půdě.
„Například kokorské družstvo hospodaří na písčitých půdách, které hůř drží vodu, a navíc leží ve vyšších polohách. My máme chmelnice v kvarteru řeky Moštěnky na půdách, které víc podrží vodu, takže tam nějaká voda byla i v době největšího sucha,“ vysvětlil Stojan.
Celkově se však na letošní bídné úrodě chmele výjimky, jako je pěstitel ze Želatovic, příliš neprojeví, protože například Agras je ve srovnání s velkými pěstiteli spíše jen drobný dodavatel.
