„Situace je výrazně lepší, než jsme předpokládali. Třeba pícniny vypadají na rozdíl od loňska velmi dobře, byť v březnu a dubnu bylo extrémní sucho. Výrazné zlepšení vidíme i u ozimů a řepky,“ popisuje například předseda zemědělské společnosti Agra Velký Týnec na Olomoucku Miroslav Wrana s tím, že se na tom podílí více faktorů.
„Jednak je to aplikace chemického přípravku do hraboších děr a dále ke zdecimování hraboší populace mohl pomoci deštivý a sychravý únor, kdy voda natekla do děr a hraboši se podchladili,“ míní předseda Agry, který soudí, že by sklizeň měla být lepší než loni, ale vyhráno ještě není.
„Rekordy sice neočekáváme, ale na druhou stranu to nebude zdaleka tak špatné jako loni, kdy jsme mimo jiné zaorali 70 hektarů zcela zničeného obilí,“ shrnul.
Zemědělci odhadují pokles počtu hrabošů na obdělávaných plochách na desítky procent. „Populace dostala citelnou ránu, podle všeho letos s nimi nebude zásadní problém,“ nastínil třeba šéf zemědělské společnosti Úsovsko Jiří Milek.
Některá družstva dokonce ani nepoužila na jaře chemii. „Pokles počtu hrabošů byl na jaře dobře viditelný, takže jsme se rozhodli neaplikovat přípravek na jejich hubení do děr. A patrně jsme udělali dobře, příroda si s loni přemnoženými hlodavci dobře poradila,“ říká předsedkyně Zemědělského družstva Smržice na Prostějovsku Kateřina Radvaňská.
Podle ní velmi dobře vypadají pícniny, loni nejvíc ničené hraboši, a také žito, které sklízejí smržičtí zemědělci na zeleno a silážují ho na krmení pro dobytek.
Podle experta paradoxně pomohly dva suché měsíce
Že hrabošů ubylo v celém kraji, potvrzuje i agrární komora. „Pokud nedojde k nějakému zásadnímu zhoršení, což se ale nedá předpokládat, zemědělce čeká z pohledu ohrožení zemědělských pozemků hraboši běžný rok. Do výnosů by neměli výrazně zasáhnout,“ sdělila předsedkyně olomoucké agrární komory Darina Juříčková.
S tím, že hraboši letos nezpůsobí tak extrémní škody jako loni, souhlasí i jeden z největších odborníků na hlodavce v Česku Emil Tkadlec z katedry ekologie olomoucké Univerzity Palackého.
„Letos pravděpodobně žádná hraboší kalamita nebude. Pokud ano, tak pouze lokálně,“ sdělil.
Zatímco zemědělci vidí hlavního „nepřítele“ hrabošů v deštích, on naopak jako dominantní příčinu jejich velkého hynutí označuje extrémně suchý březen a duben.
„Hraboši jsou závislí na zelené hmotě. Zjara kvůli suchu stagnovaly pícniny a přemnožení hraboši tak neměli dostatek zeleného. Nebyli tak odolní vůči infekcím a parazitům, k tomu pořád rostl tlak predátorů,“ vysvětluje profesor.
Poukazuje na to, že loni nebylo zdaleka tak suché jaro, a proto měli hraboši příznivější podmínky.
„Na problémy bylo ale zaděláno už v roce 2018, kdy byl velmi dobrý semenný rok a semena jsou pro hraboše vysoce nutriční potravou. Loni populace gradovala. Letos naopak měli hraboši na jaře velmi špatné podmínky nejen pro rozmnožování, ale také pro přežití,“ uzavřel Tkadlec.
