„Ve většině těchto obcí kandidují pouze nezávislí či nějaké jedno sdružení místních aktivních obyvatel, kteří tak z volebního systému dělají téměř většinovou volbu,“ shrnul situaci politolog Univerzity Palackého Jakub Lysek.
Lidé tak svým křížkem rozhodnou pouze to, v jakém pořadí kandidáty do zastupitelstva vyšlou.
„V některých obcích je to takové nepsané referendum o starostovi, kdy existuje dohoda, že ten s nejvyšším počtem hlasů bude zvolen starostou,“ popisuje Lysek.
Jedna kandidátka však podle něj nemusí nutně znamenat, že v obci neprobíhá politická soutěž a že v obci nejsou aktivní obyvatelé, nebo že je na tom obec špatně a lidé se o ni nezajímají a nechtějí ji spravovat.
„Každopádně tato situace je argumentem pro otevření debaty nad změnou volebního systému pro malé obce,“ nastínil olomoucký politolog.
Dokazuje to, že lidé jsou spokojení, míní v některých obcích
Překvapivě jsou mezi obcemi s jedinou kandidátkou i velké samosprávy. Olšany u Prostějova mají téměř 1 800 obyvatel, Potštát na Přerovsku nebo Oskava na Šumpersku hodně přes tisíc.
„Nedokážu posoudit, proč je tady jenom jedna kandidátka. Svou roli může hrát, jak se stát k obcím chová, nebo neskutečný nárůst administrativy,“ míní starosta Olšan Milan Elfmark.
O tom, že by za nízkým počtem kandidátů do nového zastupitelstva mohla stát spokojenost se současným zastupitelstvem, nechce mluvit.
„To musí posoudit lidé,“ reagoval Elfmark.
U místních však spokojenost hraje velkou roli. Ze tří oslovených všichni pochválili, jak obec funguje.
„Jsem spokojena. Když je problém, tak se okamžitě řeší. Obec viditelně prosperuje. Není proč něco měnit,“ sdělila Martina Pochylová z Olšan u Prostějova. Podle ní může svou roli hrát také skutečnost, že v komunálních volbách 2014 konkurenční kandidátka „totálně vyhořela“ a nechce fiasko opakovat.
Místo dřívějších až osmi kandidátek je letos v Potštátu jediná
Že může být motivem nezájmu lidí o práci v zastupitelstvu jejich spokojenost, si myslí i starosta Potštátu René Passinger.
„Ukazuje to, že většina lidí je tady spokojena. Podařila se spousta věcí. U nás bylo v minulosti i osm kandidátek, naposledy tři, ale teď zřejmě lidé nemají důvod chtít změnu,“ přemítá.
Sám chtěl dokonce pomoci vytvořit ještě druhou kandidátku, aby byl větší výběr.
„Nakonec to dopadlo tak, že lídr této kandidátky proti mně kandidovat nechtěl,“ popsal Passinger. Lidi podle něj odrazuje i ohromná byrokracie, kterou musí vedení obce neustále řešit.
Jediná kandidátka představuje čtvrtinu všech místních voličů
Většina obcí s jednou kandidátkou má mnohem méně obyvatel. Počítají se ve stovkách, jsou mezi nim i malé obce s desítkami obyvatel. Například Šléglov, kde žije pouze 42 lidí, z toho je jen 28 lidí ve věku nad 18 let.
„Máme sedmičlenné zastupitelstvo a sedmičlennou kandidátku, takže kandiduje vlastně každý čtvrtý volič, což svědčí o velké aktivitě lidí,“ pochválila starostka Šléglova na Šumpersku Dita Pešková. I v jedné z nejmenších obcí republiky byly ještě v minulých volbách dvě kandidátky.
„Ta druhá kandidátka ale nebyla konstruktivní opozice, šlo jim jenom o to rozhádat lidi. Teď je všechno v klidu a můžeme pracovat,“ řekla šléglovská starostka.
Vůbec největší zájem o práci v zastupitelstvech je v meziokresním porovnání na Jesenicku. Z 24 obcí má jedinou kandidátku pouze Bílá Voda s necelými třemi stovkami obyvatel. Přitom v minulých volbách tam byly tři kandidátky.
„Já jsem dal dohromady kandidátku, kde je sedm současných zastupitelů a dva noví lidé. S nikým z lídrů v minulých komunálních volbách jsem neprobíral, proč nekandidují,“ řekl starosta Bílé Vody Miroslav Kocián.
Místní podobně jako v Olšanech u Prostějova či v Potštátu jsou s prací starosty a zastupitelů spokojeni.
„Radnice funguje tak, jak má. Starosta dělá svou práci už hodně dlouho, takže má velké zkušenosti, a hlavně jsou za ním výsledky. Nevidím důvod cokoli měnit,“ řekla Diana Luchianová z Bílé Vody.
