„V absolutním srovnání některých důležitých parametrů jsme nejhorší kraj v republice. Je to nepříjemná zpráva, snažíme se s tím něco dělat. Na rozdíl od jiných hejtmanů moravských krajů ale neplánujeme žádné lockdowny. Opatření, která by přinesl například nouzový stav, nám velmi nepomůžou,“ řekl ve středu hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek.
V přepočtu na sto tisíc obyvatel bylo v kraji podle ČTK za posledních sedm dní ke středě 1 494 potvrzených případů nákazy. Na Šumpersku a Olomoucku se takzvaná incidence pohybuje kolem šestnácti set, na Prostějovsku dosáhla dokonce 1 746 případů.
Zákaz nebo omezení akcí pro větší počet lidí chce po krajských hygienách například vedení Moravskoslezského, Jihomoravského nebo Zlínského kraje.
Suchánek zmínil, že předevčírem jednal s ředitelkou krajské hygienické stanice v Olomouci Lenkou Pešákovou, podle které hygienici v kraji opatření nechystají.
„KHS apeluje na osobní odpovědnost každého občana při dodržování základních hygienických pravidel, jako je řádné nošení adekvátní ochrany dýchacích cest, důkladné mytí rukou a dodržování rozestupů,“ shrnula postoj krajské hygieny její mluvčí Markéta Koutná.
Léčebné látky zatím v nemocnicích jsou
Stejnou cestou jde i hejtmanství. Podle Suchánka by totiž vymáhání zpřísněných pravidel bylo velmi složité, jelikož už teď není nálada ve společnosti dobrá a část lidí nedodržuje ani současná nařízení.
Krajská rada dala proto dohromady dopis, který včera odeslala na více než pět stovek adres. Radní ve třech odstavcích vyzývají představitele samospráv a svých příspěvkových organizací, aby si vzali k srdci individuální zodpovědnost a zvážili očkování.
„Nechceme, aby se situace zhoršila, zavíraly se školy, omezovaly se chody úřadů, obchodů a vyhlašovaly se lockdowny,“ uvedl Suchánek.
Hejtman také reagoval na množící se zprávy, že některým nemocnicím v republice docházejí monoklonální protilátky, které se podávají pozitivním pacientům s potížemi a částečně i jako prevence. Špitály v regionu podle Suchánka tyto látky nadále mají k dispozici.
„Podávají se průměrně v počtech třiceti dávek denně. Na posledním krizovém štábu nemocnic se dohodlo, že centrální distribuční místo bude Fakultní nemocnice Olomouc. V ostatních nemocnicích se nebudou držet dílčí zásoby, ale nemocnice vše spotřebovávají a pak si požádají, aby nikde zbytečně protilátky nepřebývaly,“ vysvětlil.
Špitály už omezily část neurgentní péče
V osmi nemocnicích v kraji bylo k začátku týdne hospitalizováno přibližně 370 pacientů s covidem, šest desítek z nich bylo na intenzivních lůžkách. Nemocnice si udržují rezervní kapacity až padesát procent u standardních lůžek a v případě JIP sto procent. Je to však na úkor běžné péče.
„Je pravděpodobné, že v dalších dvou týdnech přesáhneme maxima počtu hospitalizovaných, kterých bylo dosaženo ve vrcholu minulých epidemických vln,“ odhaduje ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík.
Nemocnice musela od tohoto týdne pro nedostatek lůžek intenzivní péče omezit hlavně chirurgické zákroky. Zároveň ji trápí více než sto nemocných členů personálu.
Nemocnice v Prostějově, tedy z nyní nejhůře zasaženého okresu, musela dokonce nyní zrušit všechny plánované neakutní operace.
„Kromě infekčního oddělení je covidovým oddělením i traumatologie, interna, ARO a LDN. Situace je zde však velice vážná a počet pacientů s covid-19 stále narůstá, tudíž je vysoce pravděpodobné, že k jejich hospitalizaci budou sloužit brzy již další oddělení,“ nastínil Adam Knesl, mluvčí holdingu Agel, který nemocnici provozuje spolu s několika dalšími.
Plánovaná operativa musela podle něj ustoupit péči o pacienty s koronavirem také v přerovské nemocnici, kde jsou pacienti s covidem hospitalizováni na interně, LDN i urologickém oddělení, nejtěžší případy pak na intenzivních lůžkách oddělení ARO.
„Částečné omezení operativy platí i v Nemocnici Agel Šternberk. O pacienty s covid-19 pečuje oddělení LDN, interny a ARO,“ dodal Knesl.
Operace jsou opět omezeny také v šumperské nemocnici. „Neakutní zákroky musely být kvůli péči o covidové pacienty zredukovány zhruba na 80 procent. Znovu tak část operací odkládáme, což je velký problém, protože jsme ještě ani nedohnali zpoždění z předchozích covidových vln a vynucených omezení péče,“ nastínila mluvčí Hana Hanke.
Rektor je proti další povinné službě mediků
„Malá, dobrá, ale ne úplně jistá zpráva je, že se křivka nárůstu obsazenosti lůžkové kapacity v nemocnicích zplošťuje. Jestli se nestane něco významného, možná by se během týdne či dvou mohla úplně zastavit a pak by klesala dolů,“ komentoval hejtman, podle kterého sice neklesá počet nových pacientů s covidem-19, ale nemocnice opouštějí vyléčení.
„Musíme ale bohužel konstatovat, že kromě toho také jednotky pacientů umírají,“ dodal.
V nemocnicích v regionu pomáhají čtyři desítky vojáků a zapojují se i medici, kteří se hlásí jako dobrovolníci.
„Největší externí pomoc od armády nebo studentů zdravotnických škol jsme si schopni domluvit i mimo nouzový stav, což také děláme,“ dodal Suchánek.
Pokud by měli mít při nouzovém stavu studenti výpomoc nařízenou povinně, byl by proti rektor univerzity Martin Procházka.
„Studium medicíny i dalších zdravotnických oborů je nesmírně náročné a my musíme našim studentům dát prostor, aby se mu mohli odpovědně věnovat. Nemohou být opakovaně nástrojem pro řešení problémů, s nimiž si vláda neumí poradit,“ uvedl rektor.
Covidová situace v kraji graduje, v úterý přibylo podle dat ministerstva zdravotnictví 2 480 případů nákazy, což je nejvíce od počátku pandemie. Ve středu počet nově nakažených dosáhl 1 300. Suchánek nedávno probíral s odborníky, proč je na tom východ republiky tak špatně.
„Profesor Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky, je přesvědčen, že moravské kraje méně schytaly předchozí vlny na jaře a před prázdninami, tím pádem je rezistence obyvatel menší. Bohužel se pak asi ‚kyvadlo‘ vrátí do Čech, není to tak, že to skončí, stejně jako to neskončilo předchozími vlnami,“ poznamenal.
