Aktuálně je jich více než dva tisíce. „Olomoucký kraj si vysloužil nelichotivé prvenství v kategorii počtu absolventů hlášených na úřadech práce – jedná se o 2 036 lidí,“ potvrzuje Martina Strakáčová z agentury Bison & Rose.
Přestože nakonec většina z nich práci najde, samotné školy přemýšlejí, jak jejich první cestě na úřad a do evidence nezaměstnaných zabránit. Pozice vysoké školy, jejíž absolventi mají mnohdy problém se po studiu uplatnit, nijak netěší například Univerzitu Palackého v Olomouci. Proto do budoucna plánuje vlastní síť absolventů, kteří škole zpětně řeknou, jak (ne)úspěšně práci sháněli. Taková statistika by pak škole pomohla upravit mimo jiné počty přijímaných studentů do jednotlivých oborů tak, aby více odpovídaly poptávce na trhu práce.
Nejohroženější druh: historici, právníci, filozofové...
Hledáte práci?Vybírejte z aktuálních pracovních nabídek vhodných pro absolventy na jobDNES.cz. Vytvořte si zdarma profesionální CV a uspějte před konkurencí. |
Univerzita Palackého se začala centrálně a koncepčně zabývat prací s absolventy před zhruba rokem. Počítáme s tím, že začneme zavádět vlastní analytické nástroje, díky kterým získáme od absolventů především velmi cennou zpětnou vazbu na kvalitu studia a uplatnění po absolutoriu,“ popisuje mluvčí univerzity Radek Palaščák s tím, že odrazit by se to mělo mimo jiné na počtu studentů konkrétních oborů.
K těm hůře uplatnitelným v praxi patří podle statistiky Bison & Rose obory jako historie, filozofie, logopedie, ale problém mají také absolventi práv nebo nejrůznějších filologií. Ti všichni místo podpisu pracovní smlouvy upsali po státnicích svá jména pracovnímu úřadu.
Jedno místo, desítky zájemců. Přednost dostanou ti s praxí
Naopak Přírodovědecká fakulta olomoucké univerzity, která statistiky úřadů práce také pravidelně sleduje, v nich mnoho svých absolventů nenajde. „Sledujeme, které obory jsou na tom lépe a které hůř. Samozřejmě se to potom odráží v plánování,“ vysvětluje za fakultu Dagmar Petrželová.
Že jsou to právě absolventi, kdo patří na trhu práce mezi nejohroženější druh, vnímají také analytici. „Letošní absolventi škol mají na trhu práce těžší pozici než před lety, panuje na něm mnohem větší konkurence,“ říká analytik olomouckého úřadu práce Jaroslav Mikšaník.
Na volná místa se podle něj často během několika málo dní hlásí i desítky zájemců a zaměstnavatel dává v mnoha případech přednost zaměstnanci s praktickými zkušenostmi.
„Pozorujeme také zvýšené nároky zaměstnavatelů na pracovní sílu,“ dodává Mikšaník.
Zájem o zapojení studentů mají také firmy v regionu. Řada z nich se zaměřuje už na středoškoláky a nabízí jim praxi, která se v případě šikovnosti žáků snadno změní ve stálou práci. Jedním z příkladů je spolupráce závodu Zora Olomouc se střední obchodní školou.
„Od roku 2009 vykonávají v Zoře praxi učni z učebního oboru cukrovinkář. V současné době jich tu pracuje 22, do prvního ročníku se přitom letos přihlásilo dalších 12,“ říká Vratislav Janda, mluvčí společnosti Nestlé, která závod vlastní.
Řada firem však současně upozorňuje, že jim schází dostatek absolventů technických oborů.
„Chybí nám jak konstruktéři s vysokoškolským vzděláním, tak technologové, seřizovači či programátoři se středoškolským. Neustále tyto profese poptáváme a snažíme se studenty nalákat třeba na stipendijní programy. Vysokoškoláci mohou například odjet na stáž do USA,“ potvrzuje hlad po těchto absolventech Vítězslav Moťka, generální ředitel Meopty Přerov, světového výrobce optiky.
Jeho společnost zaměstnává stabilně kolem 2,5 tisíce lidí. „Kdybychom měli více absolventů technických oborů, mohli bychom přijímat více zakázek,“ vysvětluje.
