„Na jaře, když mělo pršet, čekali zemědělci na déšť marně. V červnu se to spravilo, ale od té doby pršelo prakticky neustále. Kromě toho, že většina cukrovky je pořád ještě v zemi, protože se do polí nedá vjet, je také velmi špatná její cukernatost,“ shrnula situaci ředitelka Agrární komory Olomouckého kraje Zlata Lakomá.
Cukernatost podle ní dosahuje jen 14 až 15 procent, někteří pěstitelé hlásí i horší.
„Standardem pro výkup je přitom 16 procent. To znamená, že zemědělci za cukrovku dostanou zaplaceno méně,“ vysvětlila Lakomá.
Jen polovinu ze zhruba 700 hektarů řepy cukrovky má vyoranou například Zemědělské družstvo Unčovice na Olomoucku.
„Je to boj. Za běžných okolností jsme zvyklí dělat hromady řepy na polích, ale to nyní nejde, kvůli mokru by se k ní nedostali cukrovarníci. Proto musíme řepu vyvážet a čistit na pevných plochách v našich střediscích. To všechno kampaň protahuje,“ popsala agronomka družstva Jarmila Hubáčková.
I ona potvrdila, že cukernatost řepy je letos kvůli deštivému počasí nízká, v Unčovicích se pohybuje i pod 15 procenty.
„Tak komplikovaný rok nepamatuji, a to jsem v družstvu už dlouho. Začalo to sklizňovými pracemi na obilninách, kdy bylo také mokro, a pršelo v podstatě až do minulého týdne,“ posteskla si agronomka.
Některé cukrovary kvůli výpadku omezují výrobu
Asi třítýdenní skluz oproti loňsku mají při vyorávce řepy ze zhruba 500 hektarů polí také zemědělci ze společnosti Agrochov Jezernice na Přerovsku.
„Kvůli mokru jsme nevyjeli, jak jsme plánovali, cukrovary kvůli tomu musely dokonce snižovat výrobu,“ řekl místopředseda představenstva firmy Zdeněk Kotík. Sám se nejvíce obává toho, aby práce definitivně nezhatily mrazy.
„Když přijdou mrazy minus sedm stupňů a mráz bude i přes den, tak řepu nevyoráme vůbec. I to už jsme zažili. Na příští dny ale hlásí pěkné počasí, tak se snad pohneme z místa,“ doplnil Kotík.
Omezit načas výrobu musel například cukrovar v Prosenicích na Přerovsku.
„Na polích je spousta vody, vyorávka tedy neprobíhá v termínech, které bychom na zásobování výroby potřebovali. Měli jsme proto jeden týden, kdy jsme museli provozovat výrobu na snížené denní zpracování, než jsme běžně zvyklí,“ uvedl Jiří Vajdík, vedoucí řepního oddělení Cukrovaru Prosenice.
Podnik, který provozuje Hanácká potravinářská společnost, zajišťuje i čištění a nakládku řepy na poli.
„Máme s tím velké problémy, protože technika na polích zapadává,“ líčil Vajdík.
I on zmínil velmi nízkou cukernatost řepy, ale i podprůměrné hektarové výnosy. „Celkově není letošní sklizeň moc úspěšná,“ poznamenal.
Podmáčená pole brzdí i sklizeň kukuřice či osévání
Cukrovar ve Vrbátkách na Prostějovsku, který zpracovává řepu od osmi desítek dodavatelů, se bez omezení výroby obešel. Nad kvalitou plodiny ale ani jeho ředitel Jiří Zapletal nejásá.
„Cukernatost jsme čekali lepší, toto zůstalo za očekáváním oproti prognózám. Naše představa byla aspoň o procento vyšší,“ nastínil.
Rok 2020 byl z hydrologického pohledu nejvlhčí za poslední dekádu. Mezi nejdeštivější měsíce patřily červen a říjen. Ve vyšších polohách v povodí Moravy a Bečvy spadlo v každém z nich přes 250 milimetrů srážek.
„Pro srovnání – za celý rok 2019 napadlo v těchto částech povodí horní Moravy a Bečvy přes 600 milimetrů,“ uvedl Jan Unucka z pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě.
Kromě řepné kampaně mají zemědělci problémy i se sklizní kukuřice, zaset zatím nemohli ani ozimou pšenici.
„Za těchto podmínek nejsme schopni zaset veškeré plochy ozimých pšenic a nadšení nejsme ani ze sklizně kukuřice na zrno. Ta doslova stojí ve vodě, bojím se, že bude potřeba ruský asfalt (slangově mráz – pozn. red.), abychom do polí mohli vjet,“ postěžoval si předseda představenstva Zemědělského družstva Kokory na Olomoucku Vladimír Lichnovský.
