"Projeli jsme Bavorsko, prohlédli si řadu skládek a seznámili se s provozem dvou spaloven. Ta u Norimberku je ve vzdálenosti pouze zhruba jeden a půl kilometru od centra města. Nikde není žádný nepořádek ani zápach a z komínů stoupá jen úzký proužek páry," popsal exkurzi například místostarosta Prostějova Jiří Pospíšil.
Hejtmanství nyní připravilo návrh memoranda, které zaslalo všem městům a větším obcím v Olomouckém kraji. Starostové by do konce roku měli říct, zda by se k projektu spalovny, která by odpady v kraji řešila komplexně, připojili, či nikoliv. Politici i úředníci však nechtějí prozradit, kde by takové zařízení mohlo stát.
"Necháme si zpracovat studii proveditelnosti, jejíž součástí bude vytipování vhodných lokalit," popsal vedoucí odboru životního prostředí na kraji Josef Veselský.
Využitelnost spalovny by měla dosáhnout pětašedesáti procent. "Spalovna musí být napojena na energetickou síť a musí být zajištěno i využití tepla," dodal Veselský. Najít takové místo, ale podle něj nebude vůbec snadné.
Na skládkách je málo místa a ukládání odpadu je tu drahé
Mluvčí kraje Ivo Heger dodal, že kapacita stávajících skládek se časem naplní a zakládat nové je kvůli přísnějším předpisům stále složitější. "Je pravda, že dlouhodobě se spalovna jeví jako jedna z možností. Zatím není známo ani místo ani čas, kdy by měla vzniknout. Diskuse je na začátku," řekl.
Hlavním problémem skládek je podle místostarosty Prostějova Pospíšila jejich omezená kapacita a zejména horentní sumy, které města za uložení komunálního odpadu platí.
"Jen pro zajímavost, město Prostějov vybírá na poplatku za komunální odpad od každého poplatníka částku 492 korun. Skutečné náklady na likvidaci odpadu však jsou 1028 korun na každého občana. Rozdíl hradí město Prostějov," vysvětlil místostarosta.
Velkým otazníkem však je, kdo by stavbu moderní spalovny zaplatil. "Samozřejmě je otázka, jak k celé věci přistoupit. Nějaké procento nákladů bychom mohli získat například z operačního programu životní prostředí. Současné plánovací období Evropské unie však končí v roce 2013, takže zatím pořádně nevíme, co bude dál. Provoz spalovny přitom musí být ekonomicky výhodný," nastínil Veselský.
Letos vyprodukovali obyvatelé kraje 1,4 miliardy tun odpadů
Například spalovna v Norimberku stála asi tři miliardy korun. Město dostává poplatky za likvidaci odpadů, navíc prodává teplo, takže ekonomicky provoz podle něj vychází. Podobnou cestou by se mohlo pustit i olomoucké hejtmanství.
"Současný způsob odstraňování směsných komunálních odpadů na území Olomouckého kraje na skládkách není do budoucna ekonomicky ani enviromentálně udržitelný," rozebírají situaci stránky Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje za rok 2009.
"Část odpadů z Olomouce a Prostějova putuje do spalovny v Brně, pro to hovoří nejen legislativní požadavky, ale také ekonomická výhodnost. Tato možnost však potřeby kraje do roku 2013 pokryje jen částečně," stojí v materiálu dále.
V tomto roce lidé v regionu vyprodukovali téměř 1,4 milionu tun odpadů. V porovnání s rokem 2003 je to zhruba o 400 tisíc tun méně, množství komunálního odpadu však vzrostlo o téměř sto tisíc tun.
Souhlasili byste se stavbou spalovny v Olomouckém kraji?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 4. října 2012. Anketa je uzavřena.
