Lesníci odhadují, že sucho zahubí až desítky tisíc nových stromků, a na rozsáhlých plochách tak bude nutné porosty vysadit znovu.
„Pokud se počasí nezmění a vydatně nezaprší, mohou ztráty činit až desítky procent z nově vysazených stromů. Tyto plochy bude potřeba znovu zalesnit,“ uvedla mluvčí státního podniku Lesy České republiky Eva Jouklová. Podnik letos plánuje výsadbu v rozsahu 707 hektarů, což znamená asi 4,4 milionu sazenic.
„Zatím se nám kvůli nadprůměrně teplému a suchému jaru podařilo obnovit jen 169 hektarů, což je 24 procent plochy. Vysadili jsme přibližně 1,2 milionu sazenic. Plánovanou obnovu lesů bychom chtěli na podzim letošního roku dokončit,“ sdělila Jouklová.
Rovněž Arcibiskupské lesy a statky Olomouc se obávají velkých ztrát na čerstvě vysazených stromcích.
„V současné době není zatím možné odhadnout přesnou výši ztrát, ale počítáme, že značnou část holin budeme muset kvůli suchu zalesňovat opakovaně,“ uvedl mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.
Arcibiskupské lesy letos v Olomouckém kraji vysadily už přes 850 tisíc sazenic na ploše přibližně sto hektarů. Na podzim nasadí ještě zhruba 650 tisíc malých stromků.
Protizbraněmi na sucho jsou dražší sazenice i gel na kořenech
Rozsáhlé lesy vlastní také například Olomouc. Podle šéfa městských lesů Davida Janáska se už podařilo zalesnit holiny, které měl městský podnik v plánu.
„Celkem jsme vysadili necelého půl milionu sazenic,“ řekl. Se suchem se olomoučtí lesníci snaží bojovat, aby ztráty na sazenicích byly co nejmenší.
„Část sazenic jsme nakoupili s balem. Ty nemají takový šok z přesazení a snáze zakoření, takže jsou schopny lépe se vyrovnat se suchem než sazenice prostokořenné,“ vysvětlil Janásek.
Sazenice s balem jsou sice odolnější, ale podle lesníků také výrazně dražší než prostokořenné. Ty olomoučtí lesníci namáčejí před vysazením do speciálního gelovitého přípravku, který kořeny chrání před vyschnutím.
„Věřím, že obě opatření nám pomohou a ztráty ze sucha výrazně sníží,“ doplnil Janásek.
Investice do přípravy a kvalitních sazenic se vyplatí
Předcházet ztrátám způsobeným suchem se snaží ve svých lesích také Moravský Beroun. A zatím se zdá, že úspěšně.
„Všechny pařezy po vykácení kůrovcového dřeva štěpkujeme a sazenice vysazujeme do půdy přikryté štěpkou. Navíc nakupujeme jen nejkvalitnější sadební materiál. Zatím podle našich lesníků vypadají nově vysazené porosty velmi dobře a ztráty jsou jen minimální, takže opakovaná výsadba zřejmě ani nebude třeba,“ řekla starostka Moravského Berouna Zdenka Szukalská.
Podle ní se zvýšené náklady, které městské lesy s výsadbou mají, vyplatí. Od roku 2015 už zalesnily 94 hektarů a dalších čtyřicet mají v plánu ještě letos na podzim.
„Zbývajících přibližně sto hektarů zalesníme do dvou let,“ doplnila starostka.
Řešením může být i přesunout vysazování stromů na podzim
Pavel Kotrla z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti považuje letošní jaro s ohledem na nadprůměrně vysoké teploty a sucho za extrémní.
„Sazenice stromků se s ohledem na náklady v převážné většině vysazují prostokořenné, které jsou méně odolné. Vysoké letní teploty a panující sucho způsobí, že jich mnoho nestačí zakořenit a uschne,“ řekl Kotrla.
Podle něj může být řešením přesun výsadby do podzimních měsíců – tedy do nižších teplot a předpokládaných větších srážek. Sazenice pak snáze zakoření a v dalším roce jsou schopné přežít i v extrémním počasí.
K zalesňování nyní lesníci využívají co nejširší spektrum dřevin, aby zajistili druhově pestré a stabilní lesy, které jsou podle nich odolnější. U nových výsadeb jde zejména o sazenice buků, dubů, javorů, lip, olší, habrů, jilmů, jedlí, modřínů, ale také třeba třešeň ptačí nebo jabloň lesní. Dříve převažující smrky, které devastuje kůrovcová kalamita, se vysazují jen minimálně.
