Nejenže umí správně držet tužku, nakreslit postavu maminky a přednést nacvičenou básničku, ale z vlastní iniciativy se také už několik týdnů učil zavazovat tkaničky. Své budoucí paní učitelce to však šestiletý Tomáš z Přerova předvést nemůže.
„Je to líto i mně, na zápis jsme se těšili jako na odrazový můstek. Hned po něm jsme chtěli shánět aktovku a první školní potřeby,“ říká Tomášova maminka Martina.
Neobvyklé zápisy nevzbudily nadšení ani u učitelů. „Není to úplně příjemné. Lepší je, když s dětmi můžeme navázat kontakt a první den, kdy vstupují do školy, jim nějak zpříjemnit. Bývá to pro ně zážitek,“ potvrdila Kateřina Konečná, ředitelka základní školy v olomoucké městské části Droždín. Spíš než na učitele podle ní letošní zápisy kladou větší nároky na rodiče.
„U zápisů od nás dostávají zpětnou vazbu ohledně zralosti jejich dítěte. Pokud mají nějaké pochyby, je teď jen na jejich rozhodnutí, zda navštíví pedagogicko-psychologickou poradnu kvůli odkladu školní docházky,“ vysvětlila.
Bez dětí se zápisy konají kvůli nařízení ministerstva školství. Rodiče mohou podávat přihlášky přes datovou schránku, e-mail s elektronickým podpisem anebo poštou.
Když osobně, tak bezpečně
Podle ředitelů škol v Olomouci, kde zápisy skončily v první polovině dubna, zvolila většina rodičů obyčejnou poštu.
„Datovou schránku nebo elektronický podpis má jen hrstka lidí,“ podotkla ředitelka droždínské školy Konečná s tím, že řada rodičů využila i možnost přijít s přihláškou do školy osobně.
„Vše jsme se samozřejmě snažili koordinovat, aby jich nepřišlo moc najednou,“ dodala.
V Přerově, kde se zápisy konají ve druhé polovině dubna, dává také řada škol rodičům na výběr i osobní předání přihlášky, také tam však přichystali přísná hygienická opatření. Na ZŠ Trávník dostali učitelé dokonce nabídku chránit se u zápisů štíty z plexiskla.
„Nabídla nám je přerovská firma Meopta, která štíty začala tisknout na 3D tiskárnách. Potěšilo nás to i pobavilo zároveň, říkáme si, že tak budeme na chvíli i my v první linii boje s koronavirem,“ líčila s humorem ředitelka Kamila Burianová.
Letošní neobvyklé zápisy přinesly i jiné kuriózní situace. Například v Olomouci odpadlo velké „stěhování“ do spádových oblastí nejpopulárnějších škol. Mezi ně patří Základní škola Mozartova, kde letos poprvé nebudou muset řešit problém s velkým přetlakem zájemců.
„Naším jediným kritériem je spádovost, rodiče z ostatních oblastí si proto obvykle vyřizují na evidenci obyvatelstva trvalý pobyt v ulicích, které k nám patří. Kvůli letošní nepříznivé situaci to ale nestihli a my tak zřejmě poprvé nebudeme mít převis dětí ze spádové oblasti,“ objasnil ředitel Zbyněk Kundrum.
Losování za účasti dětí
Spádovost je jediným kriteriem, které školy musejí zohlednit ze zákona. Většina z nich má ve vlastních podmínkách pro přijetí také sourozence ve škole, některé dávají přednost i dětem svých zaměstnanců.
Tam, kde bude víc zájemců než počet židlí v prvních třídách, rozhodne tentokrát o umístění los. Transparentní losování jako jediný spravedlivý způsob rozhodování navrhla před lety bývalá ombudsmanka Anna Šabatová a letos k němu přistupují i školy, které ještě loni vybíraly mezi zájemci samy.
„Abychom zajistili rovné příležitosti, je los jediný transparentní způsob,“ tvrdí ředitelka ZŠ Hálkova v Olomouci Anna Zlámalová. Její škola o volná místa losovala už minulý rok, přijala takto jedenáct žáků z pětadvaceti zájemců.
Zatímco na řadě škol se losuje jen za přítomnosti zástupců školské rady, na přerovské ZŠ Velká Dlážka se loni losování uskutečnilo veřejně, tedy i za účasti rodičů a dětí.
„Z publika jsme vybrali jedno náhodné dítě, které losovalo. Z devatenácti zájemců jsme takto vybrali sedm žáků,“ popsal ředitel Černý.
Přestože předškoláci přišli o tradiční zápisy, mnohé školy jim je chtějí vynahradit alespoň slavnostním setkáním přijatých prvňáčků.
„Plánujeme ho na červen, kdy už nás, jak věřím, otevřou,“ uvedla ředitelka ZŠ Droždín Konečná.