Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Martin Stolař, MAFRA

Olomoučtí celníci selhali při kontrolách lihu, nebrali vzorky, říká NKÚ

  • 4
Nejvyšší kontrolní úřad podrobil tvrdé kritice práci olomouckých celníků za několik minulých let. Místní úřad patřil mezi trojici s nejvíce zjištěnými chybami. Hůře už z kontroly vyšli jen celníci v sousedním Zlínském kraji, kde v tichosti bohatla lihová mafie. Ta přitom měla sklad i v Olomouci.

Hloubková kontrola NKÚ se týkala práce celních úřadů od roku 2011 až do loňska. Při kontrolách dohledu nad obchodem s alkoholem a tabákem vyšlo mimo jiné najevo, že celníci například jen minimálně dohlíželi na denaturaci lihu.

Právě laxní kontroly znehodnocování potravinářského lihu přitom přispěly k vzniku jedné z největších afér posledních let - miliardových daňových úniků lihové mafie Radka Březiny. Jeho organizace měla navíc skladiště lihu také v Olomouci, tedy přímo „pod nosem“ místních celníků.

„Nejvíc pochybení jsme zjistili u Zlínského, Olomouckého a Moravskoslezského celního úřadu,“ řekla mluvčí NKÚ Olga Málková.

Právě na Zlínsku má kořeny aféra šéfa lihové mafie Březiny, který stojí před soudem za obří daňové úniky při nelegálním byznysu s lihem. Březinova organizace však měla jeden ze skladů také v Olomouci.

Lihový boss u soudu: Někteří celníci byli špatní, někteří dobří

Zda se této větve kauzy závěry zprávy NKÚ nějak týkají, není jasné - konkrétní firmy, jimž vyhovovaly kritizované laxní kontroly celníků, nezmiňuje. V každém případě ale Březinovi liknavost celníků v oblastech, kde působil, přinejmenším hrála do karet. Sám také roli celníků - v tomto případě zlínských, jejichž práci NKÚ ve zprávě kritizuje nejostřeji - v jeho rozsáhlých kšeftech naznačil u soudu.

„Někteří celníci byli špatní, někteří dobří,“ pronesl Březina. Jeho vyjádření je třeba správně interpretovat: dobrými myslel nesvědomité celníky, špatnými poctivé.

Například ve firmě Morávia-Chem na Zlínsku, kterou Březina ovládal, selhali při denaturacích. Nebyli vždy u toho, když se měl potravinářský líh přidáním chemické látky znehodnotit.

„Schází písemný záznam o napouštění lihu,“ upřesnila Málková. Březinovi tím usnadnili jeho podvádění. Mohl v nádržích nechat zdenaturovaný líh z minulé várky a kvalitní potravinářský líh uložil do tajných skladů nebo ho prodal pololegálním likérkám.

Podobné nedostatky přitom NKÚ zjistil také u olomoucké celní správy. „NKÚ zjistil, že kontrolované záznamy neobsahovaly údaj o stavu měřidel nebo údaj o způsobu zjištění množství lihu použitého k denaturaci,“ uvedla mluvčí NKÚ.

Vzorky odebírali celníci jen u minimální části denaturací

Podle ní musí být veškeré množství lihu a denaturačního prostředku určeného a užitého k denaturaci spolehlivě změřeno a záznam o provedené denaturaci musí obsahovat informaci o stavu měřidel.

Například v roce 2011 Celní úřad pro Olomoucký kraj odebral vzorky jen v 18 případech z celkového počtu 457 denaturací, z toho jen jedinkrát líh před denaturací a jednou denaturační činidlo.

V roce 2013 odebral vzorky dokonce pouze v devíti případech z 556 denaturací. Což v praxi znamená, že celníci takřka nikdy nekontrolovali ani líh v nádržích před denaturací, ani činidla, kterými se znehodnocoval, aby nemohl být použit k výrobě lihovin.

Podle NKÚ selhala kontrola. „Denaturovaný líh je osvobozen od spotřební daně. Při jeho nedostatečné kontrole může hrozit riziko nelegálního použití lihu původně určeného k denaturaci k výrobě lihovin,“ upozornil NKÚ.

Kontroly odpovídaly tehdejší legislativě, brání se celní úřad

Mluvčí olomouckého celního úřadu Marie Bortlová uvedla, že kontroly denaturací odpovídaly tehdy platné legislativě.

„NKÚ bralo v úvahu kontrolované období v letech 2011 až 2014, současná situace je však diametrálně odlišná. Již tehdy se připravovaly legislativní změny, změny v organizaci práce celních orgánů i změny personální. Ty se následně pozitivně projevily.“

„Celní správa si je vědoma rezerv, které byly v kontrolovaném období v oblasti správy daně z lihu a tabákových výrobků. Na zjištěné případy jsme už reagovali,“ podotkla mluvčí Generálního ředitelství cel Martina Kaňková.

Celníci už nyní odebírají vzorky z každé denaturace, zavedli povinnost kamerových systémů v likérkách, nové jsou i kolky. Ovšem podle NKÚ jsou záběry z kamer často ve špatné kvalitě a firmy nemusejí vést evidenci kolků podle individuálního kódu. Jejich registr tak podle mluvčí Málkové postrádá smysl.

,