Na plastinátech, pomůckách vyrobených z těl dárců, se v Olomouci kromě studentů...

Na plastinátech, pomůckách vyrobených z těl dárců, se v Olomouci kromě studentů medicíny učí i vojáci mířící na zahraniční mise. | foto: Petr Janeček, MAFRA

Olomoučtí medici mají pomůcky z lidských těl, výroba je tu patentovaná

  • 0
Jako jediní v Česku a jedni z mála v Evropě si mohou olomoučtí studenti medicíny své znalosti pilovat díky pomůckám vyrobeným z těl skutečných lidí. Takzvané plastináty si univerzita v unikátním centru za 25 milionů korun sama vyrábí z těl dárců. Metodu si nechala patentovat.

"Pověz mi to a já to zapomenu, ukaž mi to a já si to možná zapamatuji, ale nech mě to udělat a já to nikdy nezapomenu," parafrázuje Radka Filipčíková z Ústavu normální anatomie Lékařské fakulty UP v Olomouci motto, na kterém stojí snaha vytvořit v Olomouci unikátní plastinační centrum. ¨

To pomáhá nejen studentům medicíny vyzkoušet si ještě na škole věci, se kterými by se jinak setkali až v praxi.

Plastináty, které jsou vyrobeny z částí lidských těl a napuštěny speciální látkou, totiž umožňují studovat lidské tělo mnohem lépe než plastové figuríny, na nichž se učilo dosud. Zároveň si je studenti mohou vzít do studovny a používat je opakovaně mnoho let, což u preparátů z pitevny není možné.

"Plastinace je speciální metoda uchování preparátů. Preparát se odvodní, napustí speciální pryskyřicí, vytvaruje se a vytvrdí. Není potom mokrý, je přenositelný a může ho používat více lidí. Je to jako umělá hmota vytvořená z lidského těla," vysvětluje Marcela Bezdičková, která se svými spolupracovníky projekt před dvěma lety založila.

S takto ošetřenými plastináty se však už nedá nijak hýbat, zůstávají ve stejné poloze. V centru proto odborníci používají i druhou metodu, takzvanou Thielovu fixaci. Ta zachová hybnost, měkkost a elasticitu lidského těla, takže studenti se doslova mohou podívat do jeho útrob.

Plastináty ukazují i opotřebení těla věkem, což modely neumí

Postup, který při fixaci používají, si v Olomouci nechali patentovat.

"Začali jsme používat fixaci na bázi nanostříbra a tu metodu jsme si patentovali, protože pro nás je to nesmírně ekologické. Těla nepodléhají tak rychle zkáze, neosychají a není v nich žádný kvasný proces, takže z hlediska bezinfekčnosti je to skvělé," doplňuje Filipčíková.

Díky tomu mají budoucí lékaři možnost prostudovat lidské tělo doslova do poslední cévky.

"Model je krásná věc, ale je to pořád jenom plastový model s ideálně rozloženými orgány. Stejně tak schéma v knížce. Ale když se podívá student kompletně na tělo, projde si ho, tak je to úplně něco jiného," dodává a vyzdvihuje další obrovskou výhodu plastinátů.

Ukazují totiž i opotřebení těla věkem. "Vidí to, co na modelu nikdy nebude," upozorňuje Filipčíková.

Na plastinátech se učí i vojáci mířící na zahraniční mise

Ojedinělé centrum za 25 milionů korun mohla univerzita vybudovat díky grantu z evropských fondů. Ústav spolupracuje i s Armádou ČR, takže stejnou možnost jako medici mají díky plastinátům i vojáci.

"Zatím projektem prošlo přes 2 500 lékařů a studentů. Začali jsme školit vojáky, kteří jdou na mise do Afghánistánu, připravujeme je i pro Mali. U nás mají psychologickou a zdravotnickou přípravu," řekla Filipčíková.

Lidé se s plastináty v České republice mohli setkat v roce 2007, kdy do Prahy dorazila výstava Bodies. Světový hit ukázal skutečná zvířecí i lidská těla nebo jejich části proměněné v živoucí sochy, v mnohých však vzbudil nejen zvědavost, ale i rozpaky. Ani lékaři a vědci nejsou z takové prezentace lidského těla příliš nadšení.

"Na jednu stranu byly ty exponáty neuvěřitelné, pro odbornou veřejnost důležité a i laikům výstava ukázala, jak vypadá lidské tělo, a možná vzbudila zájem o naši práci. Bylo v tom však i cosi neuctivého," míní Bezdičková.