Olomoučtí vědci pomáhají zachraňovat ohrožené jihoafrické rostliny, k jejichž...

Olomoučtí vědci pomáhají zachraňovat ohrožené jihoafrické rostliny, k jejichž množení se používá metoda mikropropagace. Při té se rostlina vypěstuje ve sterilních podmínkách z explantátu. | foto: Ota Blahoušek

Olomoučtí vědci pomáhají zachraňovat ohrožené jihoafrické léčivé rostliny

  • 1
Nejméně deset druhů ohrožených rostlin včetně žádaných léčivých bylin už pomohli v Jihoafrické republice zachránit vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH). Už několik let vyvíjejí deriváty hormonů, díky kterým je možné rostliny uměle pěstovat.

Olomoučtí vědci, kteří spolupracují s výzkumným centrem pro růst a rozvoj rostlin na univerzitě v jihoafrické provincii KwaZulu-Natal, pomohli například při záchraně některých druhů aloe, rozmarýnu či pelargonie.

Především léčivé rostliny se v JAR staly ohroženými, je po nich totiž velká poptávka. V laboratořích se množí metodou takzvané mikropropagace, která je běžná při pěstování pokojových rostlin či orchidejí určených ke komerčnímu prodeji ve velkých objemech.

Spočívá v odebrání malé části rostliny - explantátu, ze kterého ve sterilních podmínkách „ve zkumavce“ vyroste celá rostlina. K tomu jsou potřeba rostlinné hormony stimulující růst a právě ty olomoučtí vědci studují a vyvíjejí pro badatele z Jihoafrické republiky už 15 let. Jejich práce pomáhá v situacích, kdy běžně používané regulátory růstu při množení některých rostlin nestačí.

„Díky dlouholetému výzkumu i vzájemné spolupráci dnes pro naše partnery umíme připravit fytohormony na míru pro konkrétní rostlinné druhy. Máme už totiž identifikované možné problémy a víme, co je jejich příčinou na molekulární úrovni. Proto pro určité druhy rostlin cíleně vyvíjíme látky, abychom potížím předešli a rostlinu vhodně stimulovali k růstu,“ popsal vedoucí oddělení chemické biologie a genetiky CRH Karel Doležal.

Velkou výzvou je aklimatizace rostlin na běžné prostředí

Vědci podle něj musí také zajistit, aby se rostlina vypěstovaná ve sterilních laboratorních podmínkách dokázala aklimatizovat na běžné prostředí.

„Aklimatizace bývá u tohoto způsobu pěstování rostlin jedním z největších problémů. Naše deriváty jej v řadě případů dokázaly překonat, jelikož je právě na tyto vlastnosti upravíme,“ shrnul Doležal.

Jednou z vyžadovaných podmínek podle něj je, že rostliny naklonované z explantátu a vysazené zpět do přirozeného prostředí musí mít zcela stejnou genetickou informaci jako rostlina původní, z níž byl explantát odebrán.

Výsledky své práce si čeští experti v Jihoafrické republice opakovaně patentovali.

„Je to ukázkový příklad prolínání špičkového základního a aplikovaného výzkumu, kdy jsme postupem času dospěli až k vývoji růstových regulátorů na míru,“ uvedla Lucie Plíhalová z CRH, které je společným pracovištěm Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky a Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

„Současně získáváme i více materiálu pro studium rostlin, takže výzkum je více systematický. My posíláme do Afriky deriváty hormonů, k nám naopak přicházejí speciálně upravené vzorky rostlin, u nichž analyzujeme rostlinné hormony,“ dodala.

Studiu fytohormonů, zejména cytokininů, se olomoučtí vědci věnují více než dvacet let. Zabývají se možnostmi jejich uplatnění například v medicíně, kosmetickém průmyslu či zemědělství.